Autor: Arvari
Žánr: Slash!
Přístupnost: Tak ted vám udělám radost... NC-17
Postavy: Sir Christus, Larry Love
Shrnutí: Christus leží v posteli a snaží se usnout...
Počet slov: 1438
Poznámka: Nic nevím, nikoho neznám, nikdy se nestalo, ačkoliv... Nikdy neříkej nikdy...
P.S. Psáno pro Glen se zvláštním požadavkem na Christuse v NGT, tak se na to připravte...
Žánr: Slash!
Přístupnost: Tak ted vám udělám radost... NC-17
Postavy: Sir Christus, Larry Love
Shrnutí: Christus leží v posteli a snaží se usnout...
Počet slov: 1438
Poznámka: Nic nevím, nikoho neznám, nikdy se nestalo, ačkoliv... Nikdy neříkej nikdy...
P.S. Psáno pro Glen se zvláštním požadavkem na Christuse v NGT, tak se na to připravte...
Ležel
jsem v posteli a zíral do stropu. Nemohl jsem spát. Ne snad proto, že
bych nebyl unavený, jako spíš proto, že... jsem tu byl sám.
Otočil jsem se na bok a zavřel oči.
Usnout, usnou, usnout...
Vážně, kde Jonne sebral tu skvělou myšlenku, že chceme každý mít pokoj sám pro sebe? Je mi jasné, že většina lidí ocení velkou postel, na které se může rozvalovat, ale já bych vraždil za to, abych se mohl k někomu přitulit.
Byly to krásné časy, když jsme na minulém turné ještě měli pokoj s Larrym. A já ho mohl zezadu obejmout a zabořit nos do jeho neposedných kudrlinek a nechat se ukolébat vůní jeho šamponu a tichým oddychováním.
Nebo tím, jak jeho prsty přejížděly po mém nahém hrudníku, jak Larry spokojeně, nebo spíš uspokojeně, vrněl...
A teď, místo toho, abych si hověl v postýlce s ním, jsem se tu sám válel po zbytečně velké posteli a snažil se propadnout do spánku.
Otočil jsem se na břicho a zabořil hlavu do polštáře. Udusit se, to by mohlo být ono...
Hlavně nemyslet na to, jak se na mě Larry dneska na pódiu usmál. A už vůbec ne na to, jak mě pak políbil, když jsem přišel k němu, tak něžně...
Zakňučel jsem.
Zvedl bych se a šel do jeho pokoje, ale co jestli už spí? Nebo ještě líp, co když tam někoho má? Ta druhá možnost by byla podstatně horší.
A kdyby to byla první možnost, tak se do jeho pokoje nejspíš nedostanu, jelikož v tomhle zatraceném hotelu mají dveře na číselný kód. A nebyl bych to já, abych si dokázal zapamatovat ten Larryho, ačkoliv mi ho několikrát opakoval.
Otočil jsem se zpátky na záda.
Popravdě jsem musel...
Najednou pokoj ozářil proužek světla. Posadil jsem se a zadíval se ke dveřím. Srdce se mi skoro zastavilo, když jsem spatřil obrys rozcuchaných kudrlinek.
Popravdě jsem musel dát svůj kód Larrymu, pro případ, že bych ho zapomněl.
A jak se zdálo, Larry toho teď využil.
Rozsvítil jsem lampičku na nočním stolku a on zavřel dveře. Usmál jsem se.
Došel k posteli a lehl si vedle mě.
"Copak ty tady?" zeptal jsem se, ale s úsměvem, aby ho nenapadlo vstát a zase odejít.
"Cítil jsem se hrozně sám..." zašeptal. "Myslíš, že ti bude vadit společnost?"
"Vraždil bych pro to, abys mi dělal společnost, jmenovitě ty," pohladil jsem ho po vlasech.
"To je dobře," zašeptal Lauri. "Jonne má někdy fakt zhovadilý nápady, co?"
"To teda," kývl jsem. "Zítra mu musíme říct, že my dva chceme pokoj spolu."
"Rozhodně musíme," zadíval se mi do očí. "Vážně jsem měl pocit, že se sám zblázním. Nemohl jsem usnout..."
"Nápodobně," zamumlal jsem, přitáhl si ho k sobě a zabořil nos do jeho kudrlinek. "Tohle mi chybělo..."
A on zvedl hlavu a natáhl krk, aby mohl přitisknout rty na moje. Byl to dlouhý polibek, plný líných hrátek s jazykem a něžného přejíždění rukama po kůži toho druhého.
"Jo, vážně ti to chybělo," špitl Lauri.
"Chybí mi spousta jinejch věcí," zazubil jsem se.
"Třeba?" pozvedl obočí.
Převalil jsem ho na záda a věnoval mu další hluboký polibek.
"Tohle," zamumlal jsem.
"Aha..." pochopil moji hru. Cítil jsem, jak jeho ruka pomalu sjíždí k mému rozkroku. "A co třeba tohle?"
"Přesně," kývl jsem a rty mi zabloudily na jeho krk. "Tohle..."
Zavzdychal.
"Jukko, chci tě."
Zaculil jsem se.
"Ách, ano. Já zapomněl, jak tě rozparádí pusinky na krček..."
"Lháři."
Samozřejmě, že jsem lhal. Na to, co Lauri vyvádí, když mu, zvlášť při sexu, začnete líbat krk, se zapomenout prostě dost dobře nedalo. Ale to jsem se měl snad PŘIZNAT?
Místo toho následovala další dlouhá, i když už o poznání tvrdší líbačka. A během ní se s námi nějak rozloučily naše noční svršky a my oba skončili nazí, kůže na kůži...
Zvedl jsem se a přerušil polibek, jen na chvíli, abych mohl pod polštářem zaštrachat po lubrikantu. Vždycky jsem si v hotelu nechával lahvičku pod polštářem, protože Lauri uměl být dost nedočkavý, když se vzrušil, a tohle byl přesně ten případ. I těhle pár vteřin se mu zdálo moc, jak ho znám...
Věděl jsem, že nepotřebuje žádnou důkladnou přípravu, v tomhle ohledu byl zkušenější než by se většina lidí odvážila hádat.
Jeden prst pronikl do jeho těla a Lauri tichounce vzdychl, ale já věděl, že je to hlavně proto, aby mě rozparádil, než proto, že by se mu to nějak extrémně líbilo. Jeden prst Laurimu zdaleka nestačí, je to tak už od doby, co ho znám, děvka jedna perverzní...
Takže jsem velmi záhy přidal druhý prst. Teď už bylo vzdychání podstatně upřímnější, ale pořád to nebylo ono, pořád chyběl ten slastný pohled v jeho očích.
Po nijak zvlášť dlouhé chvíli se proto k šukání Lauriho zadečku připojil i třetí prst. A to už ovečka přimhouřila oči a zasténala. Zajímalo by mě, jestli ví, jak je rozkošný...
"Jukko..." zamumlal najednou. "Tak už mě ošukej..."
"Trpělivost, drahoušku..." usmál jsem se, abych ho poškádlil, protože bylo jasné, že už je víc než připravený.
"Buď mě HNED ošukáš," zadíval se na mě upřeně, "nebo si zahrajeme na kovboje, co ty na to?"
Přesunul jsem se, abych byl svým tělem definitivně nad tím jeho. Ne, dneska jsem vážně neměl náladu na koníčka, chtěl jsem všechno řídit sám.
Lauri se kousl do rtu a obtočil nohy kolem mých boků.
"Hodnej..." zašeptal. "Tak, a teď pěkně dovnitř..."
Políbil jsem ho a pomalu do něj vstoupil. Miloval jsem ten pocit, když se Larry pokoušel sténat a zároveň mi oplácet polibek, vždycky jsem ho miloval.
Nechal jsem mu chvíli na přizpůsobení, jakkoliv se mu to nelíbilo. Jeho stehna tlačila na moje boky a jeho ruce bloudily v mých vlasech a po mých zádech.
Slíbal jsem cestičku od jeho rtů k jeho uchu, kterému jsem věnoval něžné kousnutí.
"Tak?" vydechl jsem.
"Dělej..." zakňučel. "Hlavně proboha NEZDRŽUJ..."
Zvedl jsem hlavu, abych mu viděl do tváře, a začal jsem něžně přirážet. Jeho boky mi téměř okamžitě začaly vycházet naproti, Lauri nikdy neležel jako prkno, jeho ruce klouzaly po mých zádech jako dva hyperaktivní hadi, a sténal, bože, OKAMŽITĚ začal sténat...
Ovládal jsem se a rytmus přírazů zvyšoval jen pomalu, ačkoliv Lauri mi to vážně neulehčoval. Pohyby jeho boků, to, jak se kolem mě občas zcela VĚDOMĚ stahoval, to všechno mě až moc rychle hnalo k orgasmu.
A Lauri zakláněl hlavu, jeho kudrlinky byly rozhozené po polštáři, a on s ústy pootevřenými jen sténal...
A já nemohl nevyužít situace a nepolíbit ten jeho krček. Vzápětí se hotelovým pokojem rozlehlo něco mezi zasténáním, zakňučením a výkřikem. Teď teprve byl ten správný čas začít přirážet pořádně.
Stále jsem líbal jeho krk, a pak mi došlo, že jedna jeho ruka už opustila moje záda a byla převelena na podstatně lepší úkol, a Lauri kňučel a sténal, a když jsem na vteřinku zvedl rty, abych se mohl pokochat pohledem na jeho tvář, Lauri třeštil oči na čelo postele a v očích měl ten pohled, tedy, TEN pohled, který má pokaždé těsně předtím, než se...
A pak se prudce prohnul v zádech, ruka, která byla v mých vlasech, se zatnula v pěst, a Lauri křečovitě zavřel oči a kňučel moje jméno...
A ten pohled poslal do nebe i mě. Udělal jsem se do něj, božský orgasmus mě smetl, a já měl co dělat, abych se udržel na roztřesených rukou a nepřimáčkl Lauriho k posteli.
Převalil jsem se na záda, jen aby se na mě on vzápětí obkročmo posadil, hrudník položil na můj, ani se neobtěžoval podpírat, protože věděl, že mi ani v nejmenším nevadí, když se o mě opírá ta jeho muší váha, a začal mě líně líbat, ruce, vnořil zase do mých vlasů, bylo mi jedno, že jednu ještě částečně pokrývá jeho sperma, hladil jsem ho po zádech a zadečku, hrál si s kudrlinkami...
Nevím, jak dlouho jsme tak leželi a mazlili se, bylo mi to jedno, protože tohle bylo přesně to, co jsem potřeboval.
Jen vím, že po nějaké té době se Lauri odtáhl a s uspokojeným úsměvem na rtech se na mě zadíval.
"Měli bysme se jít osprchovat," zamumlal.
"Nejspíš," souhlasil jsem. "Půjdeš první?"
"Dobře," kývl.
Zvedl se ze mě. A chtěl vstát i z postele, ale ještě jsem ho chytil za ruku. Podíval se na mě a pozvedl obočí.
"Bylo to úžasný, Lauri. Byl jsi úžasnej," zaculil jsem se.
Sehnul se a rozpustile mě políbil.
"Já vím. To ty taky. Zítra večer si to zopakujeme!"
Pak vyskočil a odpelášil do koupelny, dveře nechal otevřené.
Ach, Lauri. Někdy tě vážně tolik miluju...
Otočil jsem se na bok a zavřel oči.
Usnout, usnou, usnout...
Vážně, kde Jonne sebral tu skvělou myšlenku, že chceme každý mít pokoj sám pro sebe? Je mi jasné, že většina lidí ocení velkou postel, na které se může rozvalovat, ale já bych vraždil za to, abych se mohl k někomu přitulit.
Byly to krásné časy, když jsme na minulém turné ještě měli pokoj s Larrym. A já ho mohl zezadu obejmout a zabořit nos do jeho neposedných kudrlinek a nechat se ukolébat vůní jeho šamponu a tichým oddychováním.
Nebo tím, jak jeho prsty přejížděly po mém nahém hrudníku, jak Larry spokojeně, nebo spíš uspokojeně, vrněl...
A teď, místo toho, abych si hověl v postýlce s ním, jsem se tu sám válel po zbytečně velké posteli a snažil se propadnout do spánku.
Otočil jsem se na břicho a zabořil hlavu do polštáře. Udusit se, to by mohlo být ono...
Hlavně nemyslet na to, jak se na mě Larry dneska na pódiu usmál. A už vůbec ne na to, jak mě pak políbil, když jsem přišel k němu, tak něžně...
Zakňučel jsem.
Zvedl bych se a šel do jeho pokoje, ale co jestli už spí? Nebo ještě líp, co když tam někoho má? Ta druhá možnost by byla podstatně horší.
A kdyby to byla první možnost, tak se do jeho pokoje nejspíš nedostanu, jelikož v tomhle zatraceném hotelu mají dveře na číselný kód. A nebyl bych to já, abych si dokázal zapamatovat ten Larryho, ačkoliv mi ho několikrát opakoval.
Otočil jsem se zpátky na záda.
Popravdě jsem musel...
Najednou pokoj ozářil proužek světla. Posadil jsem se a zadíval se ke dveřím. Srdce se mi skoro zastavilo, když jsem spatřil obrys rozcuchaných kudrlinek.
Popravdě jsem musel dát svůj kód Larrymu, pro případ, že bych ho zapomněl.
A jak se zdálo, Larry toho teď využil.
Rozsvítil jsem lampičku na nočním stolku a on zavřel dveře. Usmál jsem se.
Došel k posteli a lehl si vedle mě.
"Copak ty tady?" zeptal jsem se, ale s úsměvem, aby ho nenapadlo vstát a zase odejít.
"Cítil jsem se hrozně sám..." zašeptal. "Myslíš, že ti bude vadit společnost?"
"Vraždil bych pro to, abys mi dělal společnost, jmenovitě ty," pohladil jsem ho po vlasech.
"To je dobře," zašeptal Lauri. "Jonne má někdy fakt zhovadilý nápady, co?"
"To teda," kývl jsem. "Zítra mu musíme říct, že my dva chceme pokoj spolu."
"Rozhodně musíme," zadíval se mi do očí. "Vážně jsem měl pocit, že se sám zblázním. Nemohl jsem usnout..."
"Nápodobně," zamumlal jsem, přitáhl si ho k sobě a zabořil nos do jeho kudrlinek. "Tohle mi chybělo..."
A on zvedl hlavu a natáhl krk, aby mohl přitisknout rty na moje. Byl to dlouhý polibek, plný líných hrátek s jazykem a něžného přejíždění rukama po kůži toho druhého.
"Jo, vážně ti to chybělo," špitl Lauri.
"Chybí mi spousta jinejch věcí," zazubil jsem se.
"Třeba?" pozvedl obočí.
Převalil jsem ho na záda a věnoval mu další hluboký polibek.
"Tohle," zamumlal jsem.
"Aha..." pochopil moji hru. Cítil jsem, jak jeho ruka pomalu sjíždí k mému rozkroku. "A co třeba tohle?"
"Přesně," kývl jsem a rty mi zabloudily na jeho krk. "Tohle..."
Zavzdychal.
"Jukko, chci tě."
Zaculil jsem se.
"Ách, ano. Já zapomněl, jak tě rozparádí pusinky na krček..."
"Lháři."
Samozřejmě, že jsem lhal. Na to, co Lauri vyvádí, když mu, zvlášť při sexu, začnete líbat krk, se zapomenout prostě dost dobře nedalo. Ale to jsem se měl snad PŘIZNAT?
Místo toho následovala další dlouhá, i když už o poznání tvrdší líbačka. A během ní se s námi nějak rozloučily naše noční svršky a my oba skončili nazí, kůže na kůži...
Zvedl jsem se a přerušil polibek, jen na chvíli, abych mohl pod polštářem zaštrachat po lubrikantu. Vždycky jsem si v hotelu nechával lahvičku pod polštářem, protože Lauri uměl být dost nedočkavý, když se vzrušil, a tohle byl přesně ten případ. I těhle pár vteřin se mu zdálo moc, jak ho znám...
Věděl jsem, že nepotřebuje žádnou důkladnou přípravu, v tomhle ohledu byl zkušenější než by se většina lidí odvážila hádat.
Jeden prst pronikl do jeho těla a Lauri tichounce vzdychl, ale já věděl, že je to hlavně proto, aby mě rozparádil, než proto, že by se mu to nějak extrémně líbilo. Jeden prst Laurimu zdaleka nestačí, je to tak už od doby, co ho znám, děvka jedna perverzní...
Takže jsem velmi záhy přidal druhý prst. Teď už bylo vzdychání podstatně upřímnější, ale pořád to nebylo ono, pořád chyběl ten slastný pohled v jeho očích.
Po nijak zvlášť dlouhé chvíli se proto k šukání Lauriho zadečku připojil i třetí prst. A to už ovečka přimhouřila oči a zasténala. Zajímalo by mě, jestli ví, jak je rozkošný...
"Jukko..." zamumlal najednou. "Tak už mě ošukej..."
"Trpělivost, drahoušku..." usmál jsem se, abych ho poškádlil, protože bylo jasné, že už je víc než připravený.
"Buď mě HNED ošukáš," zadíval se na mě upřeně, "nebo si zahrajeme na kovboje, co ty na to?"
Přesunul jsem se, abych byl svým tělem definitivně nad tím jeho. Ne, dneska jsem vážně neměl náladu na koníčka, chtěl jsem všechno řídit sám.
Lauri se kousl do rtu a obtočil nohy kolem mých boků.
"Hodnej..." zašeptal. "Tak, a teď pěkně dovnitř..."
Políbil jsem ho a pomalu do něj vstoupil. Miloval jsem ten pocit, když se Larry pokoušel sténat a zároveň mi oplácet polibek, vždycky jsem ho miloval.
Nechal jsem mu chvíli na přizpůsobení, jakkoliv se mu to nelíbilo. Jeho stehna tlačila na moje boky a jeho ruce bloudily v mých vlasech a po mých zádech.
Slíbal jsem cestičku od jeho rtů k jeho uchu, kterému jsem věnoval něžné kousnutí.
"Tak?" vydechl jsem.
"Dělej..." zakňučel. "Hlavně proboha NEZDRŽUJ..."
Zvedl jsem hlavu, abych mu viděl do tváře, a začal jsem něžně přirážet. Jeho boky mi téměř okamžitě začaly vycházet naproti, Lauri nikdy neležel jako prkno, jeho ruce klouzaly po mých zádech jako dva hyperaktivní hadi, a sténal, bože, OKAMŽITĚ začal sténat...
Ovládal jsem se a rytmus přírazů zvyšoval jen pomalu, ačkoliv Lauri mi to vážně neulehčoval. Pohyby jeho boků, to, jak se kolem mě občas zcela VĚDOMĚ stahoval, to všechno mě až moc rychle hnalo k orgasmu.
A Lauri zakláněl hlavu, jeho kudrlinky byly rozhozené po polštáři, a on s ústy pootevřenými jen sténal...
A já nemohl nevyužít situace a nepolíbit ten jeho krček. Vzápětí se hotelovým pokojem rozlehlo něco mezi zasténáním, zakňučením a výkřikem. Teď teprve byl ten správný čas začít přirážet pořádně.
Stále jsem líbal jeho krk, a pak mi došlo, že jedna jeho ruka už opustila moje záda a byla převelena na podstatně lepší úkol, a Lauri kňučel a sténal, a když jsem na vteřinku zvedl rty, abych se mohl pokochat pohledem na jeho tvář, Lauri třeštil oči na čelo postele a v očích měl ten pohled, tedy, TEN pohled, který má pokaždé těsně předtím, než se...
A pak se prudce prohnul v zádech, ruka, která byla v mých vlasech, se zatnula v pěst, a Lauri křečovitě zavřel oči a kňučel moje jméno...
A ten pohled poslal do nebe i mě. Udělal jsem se do něj, božský orgasmus mě smetl, a já měl co dělat, abych se udržel na roztřesených rukou a nepřimáčkl Lauriho k posteli.
Převalil jsem se na záda, jen aby se na mě on vzápětí obkročmo posadil, hrudník položil na můj, ani se neobtěžoval podpírat, protože věděl, že mi ani v nejmenším nevadí, když se o mě opírá ta jeho muší váha, a začal mě líně líbat, ruce, vnořil zase do mých vlasů, bylo mi jedno, že jednu ještě částečně pokrývá jeho sperma, hladil jsem ho po zádech a zadečku, hrál si s kudrlinkami...
Nevím, jak dlouho jsme tak leželi a mazlili se, bylo mi to jedno, protože tohle bylo přesně to, co jsem potřeboval.
Jen vím, že po nějaké té době se Lauri odtáhl a s uspokojeným úsměvem na rtech se na mě zadíval.
"Měli bysme se jít osprchovat," zamumlal.
"Nejspíš," souhlasil jsem. "Půjdeš první?"
"Dobře," kývl.
Zvedl se ze mě. A chtěl vstát i z postele, ale ještě jsem ho chytil za ruku. Podíval se na mě a pozvedl obočí.
"Bylo to úžasný, Lauri. Byl jsi úžasnej," zaculil jsem se.
Sehnul se a rozpustile mě políbil.
"Já vím. To ty taky. Zítra večer si to zopakujeme!"
Pak vyskočil a odpelášil do koupelny, dveře nechal otevřené.
Ach, Lauri. Někdy tě vážně tolik miluju...
Žádné komentáře:
Okomentovat