"Jonne?" zamával Christus Jonnemu rukou před očima.
Jonne pomalu mrkl, ale stále nespustil pohled ze zajisté velmi zajímavého potahu na sedadle před sebou.
"Haló, blonďáčku!" zatřásl s ním Antti.
"Co je mu?" dotázal se Larry.
"Pořád to vzrušení z vášnivé noci s Villem?" zašklebil se Nakki.
"Netuším, o čem to mluvíš," odsekl Christus. "Jonne a Ville-"
"Slyšel to celej hotel!" přerušil ho se smíchem Jay. "Určitě to bylo perfektní, ne, Jonne?"
"Sklapni!" sykl Antti.
"Ale proč? Já si přece taky užíval s holkou. I když, jaká je Ville holka, že?" zaculil se Nakki.
"Říkám ti, mlč!" vyjel Antti.
"Stejně byl Jonne skoro určitě pořád v roli baby," zahihňal se pubertálně Jay. "Snad jen krom toho rána."
"Nerozebírejte to už!" zaječel Christus. "Jonnísku, no tak, prosím, bav se s námi..."
"Jonne Aarone Liimatainene!" vrazil mu Larry pohlavek. Jonneho reakce byla... no, vlastně nebyla. Vůbec žádná.
"Hele, mám dotaz," přihlásil se Nakki.
"Ano?" vzdychl Christus.
"Proč, ačkoliv jedeme už hodinu, Jonne neřekl ani slovo?" položil Nakki svou otázku.
"Jo, a proč," napadlo Jaye, "když se včera tak krásně usmířili, nejede Ville s náma, případně Jonne v tourbuse HIM?"
"Myslíš v tom, co nás právě předjíždí?" ukázal Larry směrem k oknu, ve kterém bylo vzápětí možno zahlédnout stříbrný tourbus zmíněné skupiny.
Chvíli po jejich průjezdu si Nakki nervózně odkašlal. "Hele... neseděla tam náhodou Jonna?"
"Seděla," kývl Christus.
"Tak proto..." pochopil Jay.
"Jo. Proto," přisvědčil tiše Jonne.
"Broučku!" vyjekl Christus.
"Kristiane!" zahřímal varovně Antti, neboť muž, kterého považoval za svůj výhradní majetek, se teď vrhal do náručí jiného.
"Jonníku, ty zase mluvíš!" pištěl Christus.
"Kristiane," pronesl o něco hlasitěji Antti.
"Já jsem tak šťastnej!" radoval se oslovovaný.
"KRISTIANE!" zařval Antti.
"Zde, pane!" trhl sebou Christus, odlepil se od Jonneho a vzorně zasalutoval.
"Tohle ti dělá i v posteli?" pozvedl Nakki obočí. "Protože jestli pokaždý, když vykřikneš jeho jméno-"
"Když Antti křičí moje jméno, mám na práci mnohem lepší věci než pitomý salutování!" ohradil se Christus, aby vzápětí vysoko zvedl nos.
"Potvrzuju," přisvědčil Antti a něžně svůj majetek objal. "Ještě teď mě od toho bolí-"
"Nechci vědět co!" přerušil ho Jay.
"Prdel," zahihňal se Christus.
"Jo, tak ta mě bolí taky," pokýval chápavě Jonne. "Ville byl velmi důrazný."
"Slyšeli jsme," zasmál se Antti.
"No, byla to hezká noc," pokrčil Jonne bezradně rameny. "Ale stejnou službu mi udělá vibrátor. Vlastně možná lepší. Villeho si může nechat Trapná Ofinka!"
"A na tohle jsi přišel za tu hodinu? Výborně!" poplácal ho Christus po zádech, když Jonne souhlasně kývl. "Vždyť kdo potřebuje chlapa?!"
"Ty?" mrkl Jonne. "Antti?"
"Hele, nekaž mi mou psychologickou seanci!" napomenul ho Christus.
"A vím o někom dalším, kdo potřebuje chlapa," ozvalo se ze schodů vedoucích do horní části autobusu.
"Helenko!" usmál se šťastně Larry. "Copak jsi tam nahoře tak dlouho dělala, potvůrko moje?"
"Bejt tebou, tak nejsem zvědavej!" varoval ho Nakki.
"Ty drž hubu!" okřikl ho Larry. "Helenko?"
Helena se mu unaveně posadila na klín. Larry ji něžně objal a políbil na krk.
"Vypadáš ustaraně," povšiml si Antti.
"Taky jsem," zamumlala Helena. Otočila se na Larryho a mírně se pousmála. "Temelínku, máme problém. Velikej problém."
"Došly cíga?" vytřeštil Larry oči.
"Ne, Temelínku. Je to horší."
Zvolna, jako ve zpomaleném filmu, Helena vytáhla z kapsy malou věc, dle Larryho mínění obyčejnou umělohmotnou trubičku. Se dvěma podivnými růžovými čárkami.
Jonne pomalu mrkl, ale stále nespustil pohled ze zajisté velmi zajímavého potahu na sedadle před sebou.
"Haló, blonďáčku!" zatřásl s ním Antti.
"Co je mu?" dotázal se Larry.
"Pořád to vzrušení z vášnivé noci s Villem?" zašklebil se Nakki.
"Netuším, o čem to mluvíš," odsekl Christus. "Jonne a Ville-"
"Slyšel to celej hotel!" přerušil ho se smíchem Jay. "Určitě to bylo perfektní, ne, Jonne?"
"Sklapni!" sykl Antti.
"Ale proč? Já si přece taky užíval s holkou. I když, jaká je Ville holka, že?" zaculil se Nakki.
"Říkám ti, mlč!" vyjel Antti.
"Stejně byl Jonne skoro určitě pořád v roli baby," zahihňal se pubertálně Jay. "Snad jen krom toho rána."
"Nerozebírejte to už!" zaječel Christus. "Jonnísku, no tak, prosím, bav se s námi..."
"Jonne Aarone Liimatainene!" vrazil mu Larry pohlavek. Jonneho reakce byla... no, vlastně nebyla. Vůbec žádná.
"Hele, mám dotaz," přihlásil se Nakki.
"Ano?" vzdychl Christus.
"Proč, ačkoliv jedeme už hodinu, Jonne neřekl ani slovo?" položil Nakki svou otázku.
"Jo, a proč," napadlo Jaye, "když se včera tak krásně usmířili, nejede Ville s náma, případně Jonne v tourbuse HIM?"
"Myslíš v tom, co nás právě předjíždí?" ukázal Larry směrem k oknu, ve kterém bylo vzápětí možno zahlédnout stříbrný tourbus zmíněné skupiny.
Chvíli po jejich průjezdu si Nakki nervózně odkašlal. "Hele... neseděla tam náhodou Jonna?"
"Seděla," kývl Christus.
"Tak proto..." pochopil Jay.
"Jo. Proto," přisvědčil tiše Jonne.
"Broučku!" vyjekl Christus.
"Kristiane!" zahřímal varovně Antti, neboť muž, kterého považoval za svůj výhradní majetek, se teď vrhal do náručí jiného.
"Jonníku, ty zase mluvíš!" pištěl Christus.
"Kristiane," pronesl o něco hlasitěji Antti.
"Já jsem tak šťastnej!" radoval se oslovovaný.
"KRISTIANE!" zařval Antti.
"Zde, pane!" trhl sebou Christus, odlepil se od Jonneho a vzorně zasalutoval.
"Tohle ti dělá i v posteli?" pozvedl Nakki obočí. "Protože jestli pokaždý, když vykřikneš jeho jméno-"
"Když Antti křičí moje jméno, mám na práci mnohem lepší věci než pitomý salutování!" ohradil se Christus, aby vzápětí vysoko zvedl nos.
"Potvrzuju," přisvědčil Antti a něžně svůj majetek objal. "Ještě teď mě od toho bolí-"
"Nechci vědět co!" přerušil ho Jay.
"Prdel," zahihňal se Christus.
"Jo, tak ta mě bolí taky," pokýval chápavě Jonne. "Ville byl velmi důrazný."
"Slyšeli jsme," zasmál se Antti.
"No, byla to hezká noc," pokrčil Jonne bezradně rameny. "Ale stejnou službu mi udělá vibrátor. Vlastně možná lepší. Villeho si může nechat Trapná Ofinka!"
"A na tohle jsi přišel za tu hodinu? Výborně!" poplácal ho Christus po zádech, když Jonne souhlasně kývl. "Vždyť kdo potřebuje chlapa?!"
"Ty?" mrkl Jonne. "Antti?"
"Hele, nekaž mi mou psychologickou seanci!" napomenul ho Christus.
"A vím o někom dalším, kdo potřebuje chlapa," ozvalo se ze schodů vedoucích do horní části autobusu.
"Helenko!" usmál se šťastně Larry. "Copak jsi tam nahoře tak dlouho dělala, potvůrko moje?"
"Bejt tebou, tak nejsem zvědavej!" varoval ho Nakki.
"Ty drž hubu!" okřikl ho Larry. "Helenko?"
Helena se mu unaveně posadila na klín. Larry ji něžně objal a políbil na krk.
"Vypadáš ustaraně," povšiml si Antti.
"Taky jsem," zamumlala Helena. Otočila se na Larryho a mírně se pousmála. "Temelínku, máme problém. Velikej problém."
"Došly cíga?" vytřeštil Larry oči.
"Ne, Temelínku. Je to horší."
Zvolna, jako ve zpomaleném filmu, Helena vytáhla z kapsy malou věc, dle Larryho mínění obyčejnou umělohmotnou trubičku. Se dvěma podivnými růžovými čárkami.
Žádné komentáře:
Okomentovat