Negative na turné 24/40

15. únor 2006, Berlín

"Ale že jsme toho Valentýna hezky oslavili?" culil se Christus. V ruce pevně svíral obrovského růžového medvídka, kterého mu předchozího večera daroval Antti.
"Jo, bylo to slyšet," poznamenal Larry.
"Ty máš co říkat," pošťouchla ho Helena. Na břiše měla položenou plyšovou kočku.
"Moc se omlouvám všem, co nás museli poslouchat," řekl kajícně Antti a přistrčil svého červeného ďáblíka blíž ke Kristianovu medvědovi. "Kristianek se malinko rozjel. A přitlačil víc, než jsem byl zvyklý. Mohl jsem snad nekřičet?"
"Mohl!" ujistil ho Nakki.
"Ne, to nemohl," zavrtěl Christus hlavou. "Chtěl jsem ho vzrušit víc než obvykle. Podařilo se mi to, ne, ďáblíku?"
"Dokonale, medvídku," zaculil se Antti.
"Hlavně nechci podrobnosti!" varoval je Jay.
"A to já zase jo," zavrněla něžně Helena. "Antti, povídej! Jaký to je?"
"Jaký to je?" nepochopil Antti.
"Tou cestou, kterou to děláte," pronesla spiklenecky Helena.
"Proč? Chcete to snad s Larrym zkusit?" mrkl Christus.
"U tohohle být nemusím!" vykřikl Nakki a odkráčel dolů.
"No, já to chtěla vyzkoušet už včera," usmála se Helena. "Ale tenhle můj blbeček říkal, že nejdřív se vás dvou musí zeptat na radu. Víš, jak na to."
"Odcházím!" zaječel Jay a následoval Nakkiho.
"No, Larry," poplácal Christus druhého kytaristu po zádech. "Tak ty chceš taky cítit něco těsnějšího..."
"O tom to přeci- hepčík!" okomentoval to Jonne.
"Ty mlč a poť se!" utrhl se na něj Antti.
"Hepčík," pípl Jonne.
"Larry, jsem na tebe hrdý!" zaculil se Christus.
"Tak jak teda na to?" dotázal se již značně rudý Larry.
"No, s tvojí výbavou-" začal Jonne, ovšem nebylo mu přáno myšlenku dokončit, neboť ho přemohl záchvat kašle.
"Jonne, mlč! Nebo dostaneš bylinkovej čaj!" pohrozil Christus.
Vzápětí Jonne zmizel pod tlustou peřinou, odkud se poté ozývalo už jen systematicky načasované kýchání.
"Jak Jonne ví, jakou má Larry výbavu?" pozvedla Helena obočí.
"Všichni to víme," pokrčil rameny Antti.
"To víš, když se Larry opije, tak se rád chlubí," zahihňal se Christus.
"Hepčík!" potvrdil Jonne.
"Tak co je s jeho výbavou?" dotázala se Helena.
"Je moc velká," zhodnotil znalecky Christus.
"A to znamená?" zamrkala Helena.
"To znamená hodně lubrikantu. Bohužel také značnou dávku bolesti," pokýval Christus soustrastně hlavou.
"V tom případě to zkoušet nebudeme!" rozhodl Larry.
"Jenže ta bolest se dá klidně vydržet!" dodával spěšně Antti.
"To rozhodně," přitakával Christus. "Kdybys věděla, co se skrývá v Anttiho kalhotách..."
"Larry na něj nemá?" hádala Helena.
"Ne! V žádným případě!" zazubil se Christus.
"Hepčík! Hepčík!"
"Jonne tu bolest taky vydržel," doplňoval Antti.
"Hepčík!"
"Takže to stojí za to?"
"Rozhodně!"
"Ano!"
"Hepčík!"
"Fajn, Larry," plácla Helena Larryho po tváři. "Dnes v noci mě hezky zneužiješ!"
"Hel, já se divím, jaká zkažená holka se z tebe vyklubala," kousl se Larry do spodního rtu.
"A kdybys chtěl, můžeš mě trošku zneužít už teď," přimhouřila Helena svůdně oči.
"A co synátor?" mrkl Larry na její ploché břicho.
"Naší malý to vadit určitě nebude," usmála se.
"Dobře. Tak jdeme," rozhodl Larry, popadl Helenu do náruče a zmizel v prostoru postelí.
"Jonne!" křikl Antti a obratně sklepal rtuťový teploměr, který předtím zvedl ze stolku. "Měření!"
"Antti..." zašeptal Christus. "Nechtěl by sis změřit mě?"
"Ani na to nemysli," varoval ho Antti.
"Proč ne, ďáblíku?" vtíral se Christus.
"Lásko, strávili jsme tím polovinu noci," klidnil ho Antti. Mezitím nenápadně podstrčil teploměr ruce, natažené zpod peřiny.
"No a?" vydechl vzrušeně Christus.
"Šoustal jsi mě pětkrát!"
"Ale já teď chci tebe dovnitř..."
"K tomu jsi mě donutil třikrát!"
"Antti, PROSÍM!"
"Kluci?" ozvala se náhle peřina.
"Mlč!" štěkl Christus a pokračoval ve svádění svého ďáblíka.
"Nemohl bych už vylézt?" ptal se Jonne. "Já se totiž... asi dusím..."