Během
následujících deseti dnů se nestalo vcelku nic zajímavého, když
nepočítáme onu nešťastnou událost, kdy se Jonne zhruba v polovině tohoto
časového úseku rozhodl emigrovat do Japonska. Už měl připravené
nádherné kimono a dokonce pro sebe našel i vhodné zaměstnání. Toužil se
stát gejšou.
Bohužel tento sen se rozplynul v okamžiku, kdy byl Jonne ve zkušebně přistižen přesně v tom okamžiku, kdy studoval japonské písmo. Přirozeně ho držel vzhůru nohama. Jistě, toto by se dalo omluvit novým koníčkem, ale bystrému Anttimu velmi záhy došlo, proč vedle Jonneho leží růžový kufr a na stolku vedle blonďáčka jsou pečlivě vyrovnány učebnice japonštiny, očividně vypůjčené z knihovny.
Ano, trest za tento čin byl tvrdý...
"Podívej se na to!" fňukl Jonne, zatímco v zrcátku zkoumal svůj monokl.
"Prosím tě, vždyť už je to skoro pryč," odfrkl Antti.
"Pořád je to vidět!" oponoval mu Christus.
"Budu to zaličovat půl hodiny!" stěžoval si Jonne.
"Nepřeháněj, blondýnko..." ušklíbl se Larry. "Vždyť už to skoro ani není modrý..."
"Má pravdu!" poznamenal Nakki, aniž by spustil zrak z vnadné blondýnky, jejíž plakát byl v aktuálním čísle jeho druhého nejoblíbenějšího časopisu pro pány. "Modrý je to jen úplně u oka."
"Směrem k tváři už to totiž začalo zelenat," doplnil Jay.
"Bů!" zaskučel Jonne a prudce se otočil k Anttimu. "A proč jsi mi tohle vlastně udělal?!"
"Chtěl jsi zdrhnout," zavrčel Antti. "A netvař se, jako by ti to nebylo úplně jasný!"
"Měl jsem si místo učebnic japonštiny radši půjčit knížku o judu..." zakňučel Jonne.
"To by ti nebylo k ničemu," konstatoval Antti. "Já si totiž z vojny pamatuju nějaký ty základy karate, darling."
"Vy mě nemáte rádi!" popotáhl Jonne.
Na tuto poznámku se mu odpovědi nedostalo. Tourbus se kodrcal po dálnici do Helsinek. Tam mělo začít velké turné tří skupin...
Bohužel tento sen se rozplynul v okamžiku, kdy byl Jonne ve zkušebně přistižen přesně v tom okamžiku, kdy studoval japonské písmo. Přirozeně ho držel vzhůru nohama. Jistě, toto by se dalo omluvit novým koníčkem, ale bystrému Anttimu velmi záhy došlo, proč vedle Jonneho leží růžový kufr a na stolku vedle blonďáčka jsou pečlivě vyrovnány učebnice japonštiny, očividně vypůjčené z knihovny.
Ano, trest za tento čin byl tvrdý...
"Podívej se na to!" fňukl Jonne, zatímco v zrcátku zkoumal svůj monokl.
"Prosím tě, vždyť už je to skoro pryč," odfrkl Antti.
"Pořád je to vidět!" oponoval mu Christus.
"Budu to zaličovat půl hodiny!" stěžoval si Jonne.
"Nepřeháněj, blondýnko..." ušklíbl se Larry. "Vždyť už to skoro ani není modrý..."
"Má pravdu!" poznamenal Nakki, aniž by spustil zrak z vnadné blondýnky, jejíž plakát byl v aktuálním čísle jeho druhého nejoblíbenějšího časopisu pro pány. "Modrý je to jen úplně u oka."
"Směrem k tváři už to totiž začalo zelenat," doplnil Jay.
"Bů!" zaskučel Jonne a prudce se otočil k Anttimu. "A proč jsi mi tohle vlastně udělal?!"
"Chtěl jsi zdrhnout," zavrčel Antti. "A netvař se, jako by ti to nebylo úplně jasný!"
"Měl jsem si místo učebnic japonštiny radši půjčit knížku o judu..." zakňučel Jonne.
"To by ti nebylo k ničemu," konstatoval Antti. "Já si totiž z vojny pamatuju nějaký ty základy karate, darling."
"Vy mě nemáte rádi!" popotáhl Jonne.
Na tuto poznámku se mu odpovědi nedostalo. Tourbus se kodrcal po dálnici do Helsinek. Tam mělo začít velké turné tří skupin...
Žádné komentáře:
Okomentovat