"Kurva!" zasténal Jonne.
"Copak je, broučku?" ozvalo se ze spací kabinky za ním.
"Kristianku, mně je zle!" postěžoval si Jonne.
"Za to my nemůžeme," zaznělo z téže spací kabinky za ním.
"Jo, nikdo tě nenutil, abys Villeho vyzval na souboj v kouření!" křikl Nakki.
"Ale jediný štěstí, že to byli celí Negative versus celí HIM," zívl o pár metrů dál Jay.
"Bylo je tak snadný porazit!" zachechtal se Larry.
"Jasně, našemu Larrymu se nikdo nevyrovná!" pronesl hrdě Antti.
"Ale ty jsi byl taky dobrej, lásko," pohladil ho Christus po zádech, což ovšem nikdo jiný neviděl.
"I ty jsi kouřil moc krásně. Během soutěže i po ní..." zamumlal Antti.
"Tohle tak slyšet Tommi," ušklíbl se Jonne.
"Už ani slovo o kouření!" zařvala osoba, která ležela v sedmém spacím prostoru. Ano, byl to Tommi, který celý předchozí rozhovor vyslechl.
"Ale Christus umí opravdu dokonale kouřit," rozplýval se Antti. "Ty úžasný věci, co on dokáže s jazykem a zubama..."
"A Antti se za to pak umí nádherně odvděčit," protáhl se rozkošnicky Christus. "To jeho nádherný tělo a úžasnej zadeček..."
"Fajn, to by bylo," zasmál se Jonne, když se z Tommiho kabinky začalo ozývat pravidelné 'oni... oni... oni...'. "Volná zábava začíná! Nejdřív chci najít sprchu! S ledovou vodou!"
"Vysvětlí mi někdo, proč jsme dnešní noc ZASE strávili v autobuse?" zeptal se Nakki.
"Protože Tommi to řekl?" nadhodil Jay. "Ale neboj, HIM a Rasmus na tom byli stejně. Jeli jsme přes noc. Jen nevím, kde jsme."
"Počkejte, kouknu se na rozpis," oznámil Jonne, vymotal se ze svého závěsu a po špičkách přešel k Tommiho posteli. Z příruční aktovky svého bratra vyndal tytéž desky jako předešlého dne a chvíli v nich listoval.
"Je tam něco o sprše?" dotíral Nakki.
"Je tam něco o naší rezervaci," zaculil se Jonne.
"Rezervaci," vykoukl ze své kabinky Christus.
"Do hotelu, před kterým stojíme," poznamenal Jonne. "A už od dnešního rána! Oblíknu se a půjdu nám to zařídit."
"Dneska nemusíme přes noc?" dotázal se Jay.
"Kdybysme museli, nerezervujou nám hotel," poklepal si Jonne na čelo.
"A jak že se to tu jmenuje?" vrátil se Antti k původní otázce.
"Bö... Böble... Böblin-gen," vykoktal Jonne.
"A zítra?" ozval se Larry.
"Manheim," odvětil pohotově Jonne, neboť už před tím, než mu byla tato očekávaná otázka položena, si jméno města v duchu přeříkal.
"Jo!" zajásal Christus. "V Manheimu mi Tommi zaškrtal nádherný obchůdky s oblečením!"
"A mně zase obrovský krámky s pornoknížkama!" luskl Nakki prsty.
"A v prvý řadě tam je podle jeho seznamu spousta barů!" doplnil tyto informace Antti.
"V barech se podává alkohol," konstatoval Jonne.
"Ano, je to tak trochu jejich účel," pokýval Jay, který už (stejně jako všichni ostatní krom Anttiho a Christuse) byl venku ze své kabinky a oblékal se.
"Hele, já se tu snažím ignorovat šílenou bolest hlavy, kterou mám z toho, jak jsme včera popíjeli s Rasmus," zavrčel Jonne. "Opravdu se moc snažím. Já totiž-"
Blonďák náhle zezelenal (to poté, co se sehnul, aby z podlahy zvedl svou mikinu), následně zbledl a vzápětí vyrazil ven z tourbusu a skočil přímo k ubohému stromku, který byl naneštěstí pro sebe hned vedle dopravního prostředku. Začaly se ozývat dávivé zvuky.
"Já říkal, že ho máme zastavit," poznamenal Christus, jenž jako blesk vystřelil z postele a začal si bleskově oblékat trenýrky. "Pamatujete? Říkal jsem to, když do sebe obracel ten třetí absinth."
"No jo, měl jsi pravdu," povzdychl si Larry. "Měl jsi pravdu a my ti nevěřili, všichni jsme idioti, stačí? Já teď totiž jen doufám, že si nevyzvrací žaludek z těla."
"Žaludek nepotřebuje," mávl Nakki lhostejně rukou. "Nesmí přijít o hlasivky, ty jsou dneska večer mnohem důležitější!"
"Vy jste příšerný!" zaječel Christus. "Vůbec s ním nemáte soucit! Nedržíte s ním, když je mu zle! Jste JEN CHLAPI!"
"Ano, to jsme," kývl hrdě Jay.
"Ale co podle tebe asi tak můžeme dělat?" nechápal Nakki. "Jít ven a držet mu vlasy, aby si je nepozvracel?"
"Ne," zavrtěl hlavou Christus. "Protože abyste věděli, to teď jdu dělat já!"
Christus se otočil na podpatku, oblékl si svou růžovou bundu a vyběhl z autobusu.
"Kristianek byl vždycky tak citlivej..." pronesl sladce Antti. "Můj brouček. Miluju ho."
"Už jste nechali svých šaškáren?" ozval se Tommiho chladný hlas. "Pokud ano, sbalte svoje a i JEJICH nejdůležitější věci. Přesouváme se do hotelu."
"Jsem rád, že už je ti líp, Tommi," usmál se na něj Larry. "Doufám, že máš pokoj vedle Christuse a Anttiho. Protože jestli ano, tak něco uslyšíš. Oni jsou totiž docela hlasití, když můžou..."
Když o pět minut později z tourbusu vycházela taškami ověšená skupinka, Tommi ještě zdaleka nepřestal opakovat své 'oni... oni... oni...'. K této pětici, mířící přímo k hotelu, se posléze přidala růžová postavička. Za chůze podpírala shrbenou, rozcuchanou blondýnku.
"Copak je, broučku?" ozvalo se ze spací kabinky za ním.
"Kristianku, mně je zle!" postěžoval si Jonne.
"Za to my nemůžeme," zaznělo z téže spací kabinky za ním.
"Jo, nikdo tě nenutil, abys Villeho vyzval na souboj v kouření!" křikl Nakki.
"Ale jediný štěstí, že to byli celí Negative versus celí HIM," zívl o pár metrů dál Jay.
"Bylo je tak snadný porazit!" zachechtal se Larry.
"Jasně, našemu Larrymu se nikdo nevyrovná!" pronesl hrdě Antti.
"Ale ty jsi byl taky dobrej, lásko," pohladil ho Christus po zádech, což ovšem nikdo jiný neviděl.
"I ty jsi kouřil moc krásně. Během soutěže i po ní..." zamumlal Antti.
"Tohle tak slyšet Tommi," ušklíbl se Jonne.
"Už ani slovo o kouření!" zařvala osoba, která ležela v sedmém spacím prostoru. Ano, byl to Tommi, který celý předchozí rozhovor vyslechl.
"Ale Christus umí opravdu dokonale kouřit," rozplýval se Antti. "Ty úžasný věci, co on dokáže s jazykem a zubama..."
"A Antti se za to pak umí nádherně odvděčit," protáhl se rozkošnicky Christus. "To jeho nádherný tělo a úžasnej zadeček..."
"Fajn, to by bylo," zasmál se Jonne, když se z Tommiho kabinky začalo ozývat pravidelné 'oni... oni... oni...'. "Volná zábava začíná! Nejdřív chci najít sprchu! S ledovou vodou!"
"Vysvětlí mi někdo, proč jsme dnešní noc ZASE strávili v autobuse?" zeptal se Nakki.
"Protože Tommi to řekl?" nadhodil Jay. "Ale neboj, HIM a Rasmus na tom byli stejně. Jeli jsme přes noc. Jen nevím, kde jsme."
"Počkejte, kouknu se na rozpis," oznámil Jonne, vymotal se ze svého závěsu a po špičkách přešel k Tommiho posteli. Z příruční aktovky svého bratra vyndal tytéž desky jako předešlého dne a chvíli v nich listoval.
"Je tam něco o sprše?" dotíral Nakki.
"Je tam něco o naší rezervaci," zaculil se Jonne.
"Rezervaci," vykoukl ze své kabinky Christus.
"Do hotelu, před kterým stojíme," poznamenal Jonne. "A už od dnešního rána! Oblíknu se a půjdu nám to zařídit."
"Dneska nemusíme přes noc?" dotázal se Jay.
"Kdybysme museli, nerezervujou nám hotel," poklepal si Jonne na čelo.
"A jak že se to tu jmenuje?" vrátil se Antti k původní otázce.
"Bö... Böble... Böblin-gen," vykoktal Jonne.
"A zítra?" ozval se Larry.
"Manheim," odvětil pohotově Jonne, neboť už před tím, než mu byla tato očekávaná otázka položena, si jméno města v duchu přeříkal.
"Jo!" zajásal Christus. "V Manheimu mi Tommi zaškrtal nádherný obchůdky s oblečením!"
"A mně zase obrovský krámky s pornoknížkama!" luskl Nakki prsty.
"A v prvý řadě tam je podle jeho seznamu spousta barů!" doplnil tyto informace Antti.
"V barech se podává alkohol," konstatoval Jonne.
"Ano, je to tak trochu jejich účel," pokýval Jay, který už (stejně jako všichni ostatní krom Anttiho a Christuse) byl venku ze své kabinky a oblékal se.
"Hele, já se tu snažím ignorovat šílenou bolest hlavy, kterou mám z toho, jak jsme včera popíjeli s Rasmus," zavrčel Jonne. "Opravdu se moc snažím. Já totiž-"
Blonďák náhle zezelenal (to poté, co se sehnul, aby z podlahy zvedl svou mikinu), následně zbledl a vzápětí vyrazil ven z tourbusu a skočil přímo k ubohému stromku, který byl naneštěstí pro sebe hned vedle dopravního prostředku. Začaly se ozývat dávivé zvuky.
"Já říkal, že ho máme zastavit," poznamenal Christus, jenž jako blesk vystřelil z postele a začal si bleskově oblékat trenýrky. "Pamatujete? Říkal jsem to, když do sebe obracel ten třetí absinth."
"No jo, měl jsi pravdu," povzdychl si Larry. "Měl jsi pravdu a my ti nevěřili, všichni jsme idioti, stačí? Já teď totiž jen doufám, že si nevyzvrací žaludek z těla."
"Žaludek nepotřebuje," mávl Nakki lhostejně rukou. "Nesmí přijít o hlasivky, ty jsou dneska večer mnohem důležitější!"
"Vy jste příšerný!" zaječel Christus. "Vůbec s ním nemáte soucit! Nedržíte s ním, když je mu zle! Jste JEN CHLAPI!"
"Ano, to jsme," kývl hrdě Jay.
"Ale co podle tebe asi tak můžeme dělat?" nechápal Nakki. "Jít ven a držet mu vlasy, aby si je nepozvracel?"
"Ne," zavrtěl hlavou Christus. "Protože abyste věděli, to teď jdu dělat já!"
Christus se otočil na podpatku, oblékl si svou růžovou bundu a vyběhl z autobusu.
"Kristianek byl vždycky tak citlivej..." pronesl sladce Antti. "Můj brouček. Miluju ho."
"Už jste nechali svých šaškáren?" ozval se Tommiho chladný hlas. "Pokud ano, sbalte svoje a i JEJICH nejdůležitější věci. Přesouváme se do hotelu."
"Jsem rád, že už je ti líp, Tommi," usmál se na něj Larry. "Doufám, že máš pokoj vedle Christuse a Anttiho. Protože jestli ano, tak něco uslyšíš. Oni jsou totiž docela hlasití, když můžou..."
Když o pět minut později z tourbusu vycházela taškami ověšená skupinka, Tommi ještě zdaleka nepřestal opakovat své 'oni... oni... oni...'. K této pětici, mířící přímo k hotelu, se posléze přidala růžová postavička. Za chůze podpírala shrbenou, rozcuchanou blondýnku.
Žádné komentáře:
Okomentovat