"Juho, já už neujdu ani krok!" postěžoval si Jonne.
"A co s tím já? Mám tě vzít na záda?" zavrčel Juha.
"Do náručí by se mi to líbilo víc," usmál se zářivě Jonne.
"Tak s tím nepočítej už vůbec."
"Miláčku..."
"Ne, nejsem tvůj miláček. Ani ty můj."
"Zlato..." zakňučel Jonne.
"Kuš," frkl Juha.
Jonne se na sotva postřehnutelný okamžik zamyslel. O vteřinu později už by byl jeho mozek přetížený.
"Upírku..." zatrylkoval medovým hláskem.
"Bloncko jedna nadržená."
"Upírku, máš rád mladé, krásné panny?"
Jonne rychle dohnal Juhu a ruku položil na spodní část jeho zad. Juha se otočil a ďábelsky se usmál.
"Čekáš snad, že si tě spletu s mladou, krásnou pannou?"
"Mladej jsem, ne?"
"To jsi."
"A krásnej snad taky!"
"Že se vůbec ptáš."
"Tak v čem je problém?"
"V posledním slově, Jonníku," zazubil se Juha.
"Krásnýho jsme si přeci vyjasnili!"
"Panna. Pokud ty něco nejsi, tak je to-"
"Panna!" zavyl dramaticky Jonne. "Ovšem, ty na mě prostě musíš najít nějakou chybu!"
Juha Jonneho popedl za límec bundy a smýkl blonďákem přímo do nejbližší uličky. Z Jonneho rtů uniklo sotva slyšitelné zaúpění.
"Proč-" začal, ale zmlkl, když pocítil Juhův horký dech na svém uchu.
"Něco si teď vyjasníme."
"Ach, ano..."
"Nejsem tvůj přítel. Říkám to správně?"
"Ano! Nejsi, nejsi! Ale přátelé jsme!"
"Ano, přátelé, co spolu šoustají," podotkl Juha.
"Ale nic víc," pochopil Jonne.
"Víš, co to pro tebe znamená?"
"Co?"
"Že já na tobě nebudu hledat chyby."
"Ach tak. Ale v tom případě jsi ideální partner!"
"Mimochodem, zlato," zašeptal Juha. "To poslední, na co bych si u tebe stěžoval, je skutečnost, že už nejsi panna."
Jonne se svůdně pousmál. "A to pročpak?"
"Protože..." vzdychl Juha, zatímco se rychle sápal do Jonneho kalhot. "Protože bych tě teď nemohl jen tak otočit, strhnout ti trenýrky, opřít si tě o zeď a-"
"Jíhá!" vyjekl Jonne, když do nich náhle něco prudce vrazilo a odhodilo je na zem.
"Jonne?" zeptala se zmateně jedna tmavá postava, rýsující se proti světlu pouliční lampy. "Jonne, jsi to ty?"
"Kristianku!" zasténala jiná postava. Tato se opírala o stejnou část stěny, kterou ještě před okamžikem okupoval Jonne. "Lásko, nevšímej si jich! Méďo, já tě potřebuju, tak mi pojď udělat dobře. Já tě o to prosím!"
"Hele, vy dva!" zařval Jonne.
"Ehm... Jonne?" postava u zdi slyšitelně polkla.
"Co sy myslíte, že tu děláte?" zavrčel Juha, který se vší silou snažil uklidnit své rozbouřené hormony natolik, aby dokázal dopnout těsné džíny.
"M-m-my..." vykoktal Christus.
"Vy se snažíte porušit svůj celibát!" obvinil je Jonne.
"My? Nikdy! Jak jen tě to mohlo napadnout?!" hájil se Antti.
"Jonne, pochop to!" zaúpěl náhle Christus. "Jsem nadrženej jak jeptiška bez krucifixu!"
"Kristiane, právě jsi pohřbil mou dokonale promyšlenou řeč, kterou jsem nás z toho chtěl vysekat!"
"To je mi fuk!" zaječel Christus. "Nechci nás z toho vysekat! Já si to chci rozdat!"
"To tě nesmí ani napadnout!" varoval ho Jonne.
"Co mi jinak uděláš?!" štěkl Christus.
"Vykastruju tě!" přišla Jonneho pohotová odpověď.
"Méďo, jdeme!" zavelel Antti.
"Proč, když si to stejně nechceš rozdávat?!"
"A na tohle jsi přišel jak?!"
"Vždyť je to očividný!"
Poté, co byl Christus násilím odvlečen, Juha se otočil směrem k Jonnemu. "Kvůli tobě se hádají!"
"Aspoň je přejde chuť na sex," konstatoval Jonne. "A zítra dostanou pásy cudnosti. Ale teď... Juho, kde jsme přestali? Myslím, že jsi chtěl ještě před vysátím zneužít svou sličnou oběť..."
"A co s tím já? Mám tě vzít na záda?" zavrčel Juha.
"Do náručí by se mi to líbilo víc," usmál se zářivě Jonne.
"Tak s tím nepočítej už vůbec."
"Miláčku..."
"Ne, nejsem tvůj miláček. Ani ty můj."
"Zlato..." zakňučel Jonne.
"Kuš," frkl Juha.
Jonne se na sotva postřehnutelný okamžik zamyslel. O vteřinu později už by byl jeho mozek přetížený.
"Upírku..." zatrylkoval medovým hláskem.
"Bloncko jedna nadržená."
"Upírku, máš rád mladé, krásné panny?"
Jonne rychle dohnal Juhu a ruku položil na spodní část jeho zad. Juha se otočil a ďábelsky se usmál.
"Čekáš snad, že si tě spletu s mladou, krásnou pannou?"
"Mladej jsem, ne?"
"To jsi."
"A krásnej snad taky!"
"Že se vůbec ptáš."
"Tak v čem je problém?"
"V posledním slově, Jonníku," zazubil se Juha.
"Krásnýho jsme si přeci vyjasnili!"
"Panna. Pokud ty něco nejsi, tak je to-"
"Panna!" zavyl dramaticky Jonne. "Ovšem, ty na mě prostě musíš najít nějakou chybu!"
Juha Jonneho popedl za límec bundy a smýkl blonďákem přímo do nejbližší uličky. Z Jonneho rtů uniklo sotva slyšitelné zaúpění.
"Proč-" začal, ale zmlkl, když pocítil Juhův horký dech na svém uchu.
"Něco si teď vyjasníme."
"Ach, ano..."
"Nejsem tvůj přítel. Říkám to správně?"
"Ano! Nejsi, nejsi! Ale přátelé jsme!"
"Ano, přátelé, co spolu šoustají," podotkl Juha.
"Ale nic víc," pochopil Jonne.
"Víš, co to pro tebe znamená?"
"Co?"
"Že já na tobě nebudu hledat chyby."
"Ach tak. Ale v tom případě jsi ideální partner!"
"Mimochodem, zlato," zašeptal Juha. "To poslední, na co bych si u tebe stěžoval, je skutečnost, že už nejsi panna."
Jonne se svůdně pousmál. "A to pročpak?"
"Protože..." vzdychl Juha, zatímco se rychle sápal do Jonneho kalhot. "Protože bych tě teď nemohl jen tak otočit, strhnout ti trenýrky, opřít si tě o zeď a-"
"Jíhá!" vyjekl Jonne, když do nich náhle něco prudce vrazilo a odhodilo je na zem.
"Jonne?" zeptala se zmateně jedna tmavá postava, rýsující se proti světlu pouliční lampy. "Jonne, jsi to ty?"
"Kristianku!" zasténala jiná postava. Tato se opírala o stejnou část stěny, kterou ještě před okamžikem okupoval Jonne. "Lásko, nevšímej si jich! Méďo, já tě potřebuju, tak mi pojď udělat dobře. Já tě o to prosím!"
"Hele, vy dva!" zařval Jonne.
"Ehm... Jonne?" postava u zdi slyšitelně polkla.
"Co sy myslíte, že tu děláte?" zavrčel Juha, který se vší silou snažil uklidnit své rozbouřené hormony natolik, aby dokázal dopnout těsné džíny.
"M-m-my..." vykoktal Christus.
"Vy se snažíte porušit svůj celibát!" obvinil je Jonne.
"My? Nikdy! Jak jen tě to mohlo napadnout?!" hájil se Antti.
"Jonne, pochop to!" zaúpěl náhle Christus. "Jsem nadrženej jak jeptiška bez krucifixu!"
"Kristiane, právě jsi pohřbil mou dokonale promyšlenou řeč, kterou jsem nás z toho chtěl vysekat!"
"To je mi fuk!" zaječel Christus. "Nechci nás z toho vysekat! Já si to chci rozdat!"
"To tě nesmí ani napadnout!" varoval ho Jonne.
"Co mi jinak uděláš?!" štěkl Christus.
"Vykastruju tě!" přišla Jonneho pohotová odpověď.
"Méďo, jdeme!" zavelel Antti.
"Proč, když si to stejně nechceš rozdávat?!"
"A na tohle jsi přišel jak?!"
"Vždyť je to očividný!"
Poté, co byl Christus násilím odvlečen, Juha se otočil směrem k Jonnemu. "Kvůli tobě se hádají!"
"Aspoň je přejde chuť na sex," konstatoval Jonne. "A zítra dostanou pásy cudnosti. Ale teď... Juho, kde jsme přestali? Myslím, že jsi chtěl ještě před vysátím zneužít svou sličnou oběť..."
Žádné komentáře:
Okomentovat