"Ale povedlo se nám tu naši svatební síň krásně vyzdobit."
"Hm..."
"A místnost pro hostinu taky!"
"Hm..."
"Bude to malá svatba, ale bude nádherná."
"Hm..."
"Osobitá!"
"Hm..."
"Antti Aatamilo, ty mě normálně nevnímáš!"
"Fascinující postřeh, Méďo."
Anttiho tělo bylo doslova přišpendleno k posteli. Christus totiž popadl špendlík, kterým se ještě před okamžikem snažil násilím otevřít ošklivou kovovou věc kolem svých boků, a zarazil ho do postele. Při tomto útoku špendlík prošel Anttiho vytahaným tričkem. Baskytarista vyděšeně polkl.
"Tak podívej, Ďáblíku," procedil pan nevěsta skrze zaťaté zuby. "Ty si mě BUDEŠ všímat a budeš mě VNÍMAT, protože jinak se tím špendlíkem příště trefím jinam. A bude tě to bolet!"
"Kristiane, vtip je v tom, že tam se právě v tuto chvíli prostě NEDOSTANEŠ!" protočil Antti panenky.
"Ne? Tak počkej, až přijdu na to, jak to v těch filmech dělají!" odfrkl Christus.
"Zlato, v jakým filmu jsi viděl, že by se někdo do zámku nebo zámečku dobýval obyčejným ŠPENDLÍKEM?!"
"Oni na to mají nějakej vymykanější, co? Já si to myslel..."
"Mají VLÁSENKY, tupče!"
"Neříkej mi tupče!"
"Tak MAGORE!"
"Mlč, Aatamilo!"
"To mě ani nenapadne!"
"Proč jsi na mě tak protivnej?!"
"Že by proto, že ho mám zavřenýho v malý trubičce, která má na konci díru jen proto, abych si mohl dojít na záchod, a v zadní části je taky díra-"
"Kolem který jsou velmi ošklivý ostny..."
"-kolem který jsou velmi ošklivý ostny a která tam taky je jen kvůli hygieně!"
"Je to jen na pár dní," poznamenal Christus.
"Na pár dní, ale mezitím mi stojí, aniž by vůbec stál!"
"A na co tak vzrušujícího jsi pomyslel, lásko?"
"Na tvůj styl hry na kytaru..." zasnil se Antti.
"Velká chyba, Ďáblíku..."
"Díky, to už jsem taky zjistil."
Christus vytáhl špendlík z postele a odložil ho na noční stolek. Na okamžik se do jeho mysli vloudily jakési pomalé myšlenkové pochody. Ty, když dopochodovaly svůj velice dlouhý pochod, donutily Christuse odkašlat si a tím na sebe přitáhnout pozornost Anttiho, snažícího se nějakým způsobem přemoct zámek pásu cudnosti navrženého speciálně pro gaye.
"Ano, Medvídku?" zavrčel Antti.
"Řekni mi," požádal Christus, "co je tak vzrušujícího na mojí hře na kytaru?"
"Třeba mačkání strun. Nebo držení trsátka. Stejným způsobem mačkáš moje bradavky. Hraješ si s nimi přesně jako se svojí kytarou. A vůbec, co si představím při pohledu na ty tvoje dlouhý prsty..."
"Dobrý, radši nepokračuj!" utnul ho rázně Christus.
"Proč ne, Chrisi?" oslovil Antti svého zmlklého miláčka.
"Kurva, taky jsi to nemusel popisovat tak barvitě..."
"Proč ne?"
"Protože teď mi stojí, i když nemůže!"
"Sakra, nemít kolem pasu tu věc, tak se na tebe vrhnu..."
"Tak na co čekáš?"
"Na co? Vždyť jsem řekl, že bych kolem pasu nesměl mít tu věc, abych se na tebe vrhnul! Tak jaký 'Na co čekáš?'?!"
"Na co čekáš?!"
"Kristiane, já tě asi-"
"Začni hledat něco, co nám ty pásy cudnosti otevře!"
"Jo tak," pochopil Antti.
"Jo tak!" potvrdil Christus.
"To máš říct hned, do prdele!"
"Ne, Antti, tam se nedostaneš, dokud nenajdeš nějakej slušnej paklíč!"
"Hm..."
"A místnost pro hostinu taky!"
"Hm..."
"Bude to malá svatba, ale bude nádherná."
"Hm..."
"Osobitá!"
"Hm..."
"Antti Aatamilo, ty mě normálně nevnímáš!"
"Fascinující postřeh, Méďo."
Anttiho tělo bylo doslova přišpendleno k posteli. Christus totiž popadl špendlík, kterým se ještě před okamžikem snažil násilím otevřít ošklivou kovovou věc kolem svých boků, a zarazil ho do postele. Při tomto útoku špendlík prošel Anttiho vytahaným tričkem. Baskytarista vyděšeně polkl.
"Tak podívej, Ďáblíku," procedil pan nevěsta skrze zaťaté zuby. "Ty si mě BUDEŠ všímat a budeš mě VNÍMAT, protože jinak se tím špendlíkem příště trefím jinam. A bude tě to bolet!"
"Kristiane, vtip je v tom, že tam se právě v tuto chvíli prostě NEDOSTANEŠ!" protočil Antti panenky.
"Ne? Tak počkej, až přijdu na to, jak to v těch filmech dělají!" odfrkl Christus.
"Zlato, v jakým filmu jsi viděl, že by se někdo do zámku nebo zámečku dobýval obyčejným ŠPENDLÍKEM?!"
"Oni na to mají nějakej vymykanější, co? Já si to myslel..."
"Mají VLÁSENKY, tupče!"
"Neříkej mi tupče!"
"Tak MAGORE!"
"Mlč, Aatamilo!"
"To mě ani nenapadne!"
"Proč jsi na mě tak protivnej?!"
"Že by proto, že ho mám zavřenýho v malý trubičce, která má na konci díru jen proto, abych si mohl dojít na záchod, a v zadní části je taky díra-"
"Kolem který jsou velmi ošklivý ostny..."
"-kolem který jsou velmi ošklivý ostny a která tam taky je jen kvůli hygieně!"
"Je to jen na pár dní," poznamenal Christus.
"Na pár dní, ale mezitím mi stojí, aniž by vůbec stál!"
"A na co tak vzrušujícího jsi pomyslel, lásko?"
"Na tvůj styl hry na kytaru..." zasnil se Antti.
"Velká chyba, Ďáblíku..."
"Díky, to už jsem taky zjistil."
Christus vytáhl špendlík z postele a odložil ho na noční stolek. Na okamžik se do jeho mysli vloudily jakési pomalé myšlenkové pochody. Ty, když dopochodovaly svůj velice dlouhý pochod, donutily Christuse odkašlat si a tím na sebe přitáhnout pozornost Anttiho, snažícího se nějakým způsobem přemoct zámek pásu cudnosti navrženého speciálně pro gaye.
"Ano, Medvídku?" zavrčel Antti.
"Řekni mi," požádal Christus, "co je tak vzrušujícího na mojí hře na kytaru?"
"Třeba mačkání strun. Nebo držení trsátka. Stejným způsobem mačkáš moje bradavky. Hraješ si s nimi přesně jako se svojí kytarou. A vůbec, co si představím při pohledu na ty tvoje dlouhý prsty..."
"Dobrý, radši nepokračuj!" utnul ho rázně Christus.
"Proč ne, Chrisi?" oslovil Antti svého zmlklého miláčka.
"Kurva, taky jsi to nemusel popisovat tak barvitě..."
"Proč ne?"
"Protože teď mi stojí, i když nemůže!"
"Sakra, nemít kolem pasu tu věc, tak se na tebe vrhnu..."
"Tak na co čekáš?"
"Na co? Vždyť jsem řekl, že bych kolem pasu nesměl mít tu věc, abych se na tebe vrhnul! Tak jaký 'Na co čekáš?'?!"
"Na co čekáš?!"
"Kristiane, já tě asi-"
"Začni hledat něco, co nám ty pásy cudnosti otevře!"
"Jo tak," pochopil Antti.
"Jo tak!" potvrdil Christus.
"To máš říct hned, do prdele!"
"Ne, Antti, tam se nedostaneš, dokud nenajdeš nějakej slušnej paklíč!"
Žádné komentáře:
Okomentovat