Jonne ležel na břiše a slastně vrněl.
"Juho..." vzdychl.
"Ano?" hekl námahou rudý Juha Kylmänen.
"Přitlač..." vzdychl Jonne.
"Jistě, jak je libo."
"Pořádně... zrychli..."
"Ano, hned."
"HNED!"
"Uh..."
"Pořádně přitlač!"
"Jonne, já tohle už nevydržím!"
"Ach, Juho..."
Rudovlasý muž se svalil na postel.
"Promiň, hezounku," vydechl. "Ale už to nešlo!"
"Přestal jsi v nejlepším!" ozval se vyčítavě Jonne.
"Blonďáčku, já nemůžu. Je to tak únavný!"
"Vydržíš celý hodiny sexu, ale nedokážeš mi jednoduše namasírovat záda?!"
"Jsi moc náročnej!"
"Já?!"
"Ne, ten legionář pod tebou!" protočil Juha panenky.
"Kdyby pode mnou někdo byl, tak to snad cítím!" ohradil se Jonne.
"Pusinko, řeknu ti to mírně," vzdychl Juha. "Nemůžeš mě nutit, abych ti hodinu a půl seděl těsně za prdelkou, neustále mačkal ty tvoje sexy záda, koukal se, jak se z toho málem uděláš, a nebyl z toho úplně vyřízenej!"
"Málem?" pozvedl Jonne obočí. "Brouku, co myslíš, že se stane, když se někdo hodinu a půl otírá přirozením o prostěradlo, ač přes kalhoty pyžama, a k tomu mu ještě někdo jinej tak překrásně masíruje záda?"
"Sakra, Jonne!" zasténal Juha.
"Broučku, víš, jak jsi mluvil o tom misionáři pode mnou?" zamrkal svůdně Jonne.
"Legionáři," opravil ho Juha.
"Nechtěl bys pode mnou být radši ty?"
"Jonne, přestaň."
"Proč?"
"Protože vím, jak to dopadne!"
"A jak to dopadne?"
"Rozparádíš mě."
"A?"
"Rozpálíš do běla."
"A?"
"A v nejlepším..."
"Ano?"
"Když už na něm budu cejtit tvůj dech..."
"Ano?"
"Jako právě teď..."
"Hm..."
"Ježiši Kriste!"
"Neber jméno boží nadarmo, Juho Kylmänene."
"Nebudu, slibuju!"
"Co se stane v nejlepším?"
"V nejlepším? Ááá!"
"JÍHÁ!" rozlehlo se pokojem.
"V nejlepším zazvoní telefon!" zařval Juha a nechal svou rudou hlavu dopadnout na polštář. "Hej! Kam jdeš?!"
"Vzít telefon," odvětil klidně Jonne.
"Proč to nenecháš prostě zvonit?!"
"Protože tohle je moc důležitý!" oznámil po krátkém pohledu na displej Jonne. Poté provedl nyní zcela zbytečný pohyb, pomocí kterého si dříve odkrýval ucho, a přitiskl telefon k tváři. "Liimatainen. … Ano, rozumím. … V jedenáct nula nula před Amadeem. … Chápu. V černým. … Ne, Nakki, nenapadne mě vzít si svou sladce růžovou šálečku, neboj! … Ano, budu tam. Věci přinesu. … Jo, měj se. Pa."
"Plánuješ vraždu?" pozvedl Juha pravé obočí.
"Ne," zavrtěl Jonne hlavou. "Únos. Tak, kdepak jsem s tebou skončil?"
"Juho..." vzdychl.
"Ano?" hekl námahou rudý Juha Kylmänen.
"Přitlač..." vzdychl Jonne.
"Jistě, jak je libo."
"Pořádně... zrychli..."
"Ano, hned."
"HNED!"
"Uh..."
"Pořádně přitlač!"
"Jonne, já tohle už nevydržím!"
"Ach, Juho..."
Rudovlasý muž se svalil na postel.
"Promiň, hezounku," vydechl. "Ale už to nešlo!"
"Přestal jsi v nejlepším!" ozval se vyčítavě Jonne.
"Blonďáčku, já nemůžu. Je to tak únavný!"
"Vydržíš celý hodiny sexu, ale nedokážeš mi jednoduše namasírovat záda?!"
"Jsi moc náročnej!"
"Já?!"
"Ne, ten legionář pod tebou!" protočil Juha panenky.
"Kdyby pode mnou někdo byl, tak to snad cítím!" ohradil se Jonne.
"Pusinko, řeknu ti to mírně," vzdychl Juha. "Nemůžeš mě nutit, abych ti hodinu a půl seděl těsně za prdelkou, neustále mačkal ty tvoje sexy záda, koukal se, jak se z toho málem uděláš, a nebyl z toho úplně vyřízenej!"
"Málem?" pozvedl Jonne obočí. "Brouku, co myslíš, že se stane, když se někdo hodinu a půl otírá přirozením o prostěradlo, ač přes kalhoty pyžama, a k tomu mu ještě někdo jinej tak překrásně masíruje záda?"
"Sakra, Jonne!" zasténal Juha.
"Broučku, víš, jak jsi mluvil o tom misionáři pode mnou?" zamrkal svůdně Jonne.
"Legionáři," opravil ho Juha.
"Nechtěl bys pode mnou být radši ty?"
"Jonne, přestaň."
"Proč?"
"Protože vím, jak to dopadne!"
"A jak to dopadne?"
"Rozparádíš mě."
"A?"
"Rozpálíš do běla."
"A?"
"A v nejlepším..."
"Ano?"
"Když už na něm budu cejtit tvůj dech..."
"Ano?"
"Jako právě teď..."
"Hm..."
"Ježiši Kriste!"
"Neber jméno boží nadarmo, Juho Kylmänene."
"Nebudu, slibuju!"
"Co se stane v nejlepším?"
"V nejlepším? Ááá!"
"JÍHÁ!" rozlehlo se pokojem.
"V nejlepším zazvoní telefon!" zařval Juha a nechal svou rudou hlavu dopadnout na polštář. "Hej! Kam jdeš?!"
"Vzít telefon," odvětil klidně Jonne.
"Proč to nenecháš prostě zvonit?!"
"Protože tohle je moc důležitý!" oznámil po krátkém pohledu na displej Jonne. Poté provedl nyní zcela zbytečný pohyb, pomocí kterého si dříve odkrýval ucho, a přitiskl telefon k tváři. "Liimatainen. … Ano, rozumím. … V jedenáct nula nula před Amadeem. … Chápu. V černým. … Ne, Nakki, nenapadne mě vzít si svou sladce růžovou šálečku, neboj! … Ano, budu tam. Věci přinesu. … Jo, měj se. Pa."
"Plánuješ vraždu?" pozvedl Juha pravé obočí.
"Ne," zavrtěl Jonne hlavou. "Únos. Tak, kdepak jsem s tebou skončil?"
Žádné komentáře:
Okomentovat