Zavzdychal jsem, když jsi konečně vklouzl prsty pod látku, jen na vteřinku. Pak jsi mě zvedl do sedu a přetáhl mi korzet přes hlavu.
"Ale sukýnku ti nechám," poznamenal jsi.
"S tím jsem počítal," zakřenil jsem se.
"A ty botičky..." zavrněl jsi a pohladil jemnou kůži kozaček.
"Těm se nic nesmí stát," varoval jsem tě. "Jsou mojí milovaný sestřičky. A přece bys nerad, aby moje milovaná sestřička tvýho broučka zabila..."
"A kde tvoje sestřička koupila botičky?" zakřenil ses. "Koupil bych jedny svýmu broučkovi... Nebo bych jí koupil nový. A tyhle si necháme, co ty na to?"
"Že jsem netušil, že můj brouček je takovej úchyl..." kousl jsem se do rtu. "A že má tolik peněz, aby mi mohl koupit takovýhle botky..."
"Když jsme u toho, ten korzetek jsi vzal KDE?"
"Ten, broučku, jsem si koupil..."
"Ach. Výborně. A sukýnka?"
"Pokud v ní prej míním šukat, sestřička mi ji MILERÁDA nechá... Jen mě to bude stát jedno tričko..."
"Ach. Výborně. Protože tohle je moc hezká sukýnka..."
Tvoje prsty vjely přímo pod lehounkou látku a dotkly se mého boku. Spodním prádlem jsem se neobtěžoval, jelikož jsem věděl, že by akorát tak překáželo. Nezdálo se, že by tě to nějak zaskočilo. Vzdychl jsem, když jsi přejel...
"Athíku..." zavrněl jsem.
"Trpělivost, zlatíčko, trpělivost," zamumlal jsi.
"Já nechci bejt trpělivej. Chci, abys mě ošukal," olízl jsem si rty. "Prosím, Athi, čekal jsem tu přes půl hodiny, nadrženější a nadrženější... To jediný, co teď chci, je konečně tě v sobě mít, konečně se pomilovat, PROSÍM..."
"Řekl jsem ti, že nejsi moje kurva," špitl jsi. "Takže se k tobě nebudu jako ke kurvě chovat."
"Ale panna taky nejsem," přimhouřil jsem oči. "Takže si na mě buď něžnej a sladkej jak chceš, ale to ti nebrání bejt trošku... rychlejší."
"Jsi hrozně netrpělivej..."
"Prosím. Prosím, Atheosi. PROSÍM!"
Při posledním prosím jsem ti už zblízka dýchal na ušní lalůček. Cítil jsem, jak ses zachvěl. Jo, tohle nemohlo nezabrat, prostě nemohlo...
"Ale když na to jdeš takhle..." zamumlal jsi.
K mé velké nelibosti ses zvedl, ale jen proto, abys vzal lubrikant, který jsem chytře umístil přímo na noční stolek. Za okamžik už jsi byl zpátky u mě a já sténal, když jsem v sobě ucítil tvoje dlouhé prsty a tvoje rty se přisály na moji klíční kost. Proboha, ty víš, co se mi líbí, co mě dostane do kolen, co mě vzruší během VTEŘINY...
"Zlato. ZLATO..." vypravil jsem ze sebe. "Nechceš, abych se ti udělal moc rychle, nebo snad jo?"
"Víš, že tě umím bez potíží postavit podruhý," zakřenil ses.
"Ale na to budeš mít dostatečnou příležitost po tom, co si to rozdáme poprvý. Dneska se mi nechce s tebou jen tak končit..." vklouzl jsem prsty do tvých vlasů. "No tak. Mám zas začít prosit?"
"No, sice je to lákavý, ale..." Usmál ses. "Fajn. Jak chceš, lásko..."
Políbil jsi mě na rty a zvedl moje nohy. A pak jsem konečně v sobě ucítil tebe. Zakňučel jsem. Tenhle pocit naprosto zbožňuju. Tyhle první okamžiky...
"Miluju tě," zašeptal jsem.
"Zatraceně... Proč tohle neděláme častějc?" vzdychl jsi.
"Protože jsi malá štětka, co to má ráda do zadečku?" zaculil jsem se. "A protože je tohle tak nějak... hezčí, když to není tak často. Protože je to pro nás výjimečný, když už se to děje, a nikdy, nikdy se z toho nestane jen rutinní sex. A pak taky-"
Umlčel jsi mě dlouhým polibkem.
"Řečnická otázka, Wilďáku," usmál ses, když se naše rty oddělily. "Čekal bych, že to budeš znát."
"Znám," zaculil jsem se. "Ale vážně mě baví zlobit tě..."
"Ach, vážně?" zamrkal jsi sladce a najednou jsi do mě přirazil tak prudce, že se mi slastí málem zatmělo před očima.
"PROBOHA!" zakňučel jsem.
"Jo, lásko," olízl sis rty. "Nějak tě... musím... umlčet."
"Tímhle ale dosáhneš spí pravýho... ANO!"
Nehty jsem zaryl do tvých zad. Konečně, konečně jsi našel i prostatu. Proboha, proboha, proboha...
"Ječ si jak chceš," řekl jsi a políbil mě na čelo. "To jen podporuju."
"Athi..." zasténal jsem.
Políbil jsem tě, prsty jedné ruky vklouzl do tvých vlasů (Zmínil jsem se o tom, že je miluju od chvíle, co ses dal ostříhat? Takže vlastně celý náš vztah...) a tou druhou stiskl tvůj krásný zadeček. Zaklonil jsem hlavu a zakňučel. Přesně toho jsi využil k tomu, abys rty a zuby zaútočil na můj ušní lalůček.
Tohle bylo moc. Nebo to spíš brzo, hodně brzo bude moc.
Tvoje vůně, tvoje vlasy padající ti kolem tváře, tvoje zpocené čelo, výraz ve tvých očích...
Když jsi mě rukou začal uspokojovat, definitivně jsem prohrál a poddal se rozkoši. A podle toho, jak ses na mě přitiskl, ses vzápětí udělal taky.
Nějakou chvíli jsme leželi. Cítil jsem zběsilý tlukot tvého srdce a tvůj zrychlený dech na své kůži. Pohladil jsem tě po vlasech.
"Mimochodem, lásko," špitl jsem. "Šťastný výročí."
Zvedl jsi hlavu a zděšeně vytřeštil oči.
"CO?! To jsme spolu už ROK?!"
"Jo, miláčku..."
"Ale... Ale já pro tebe přece nic nemám, sakra! Počkej, já-"
"Pokud máš pocit, že tohle nebylo dost," zakřenil jsem se, "můžeš se trochu zasnažit a pomiluju pro změnu já tebe. To by byl fajn dárek..."
"Ale Jannie-"
Políbil jsem tě, hladově a divoce. Převalil jsem tě na záda a tvoje ruce se okamžitě semkly kolem .mého pasu.
"Miluju tě," kousl jsem tě něžně do spodního rtu. "Jsem tak rád, že jsem tě našel, lásko."
A když pomyslím na to, že jsme spolu málem nebyli...
Žádné komentáře:
Okomentovat