Dobře, fajn. Usnul jsem během půl hodinky.
Jenže jsem spal přímo hrozně. Každou hodinu jsem se budil a zíral do tmy.
Ne, vážně. Já nejsem normální.
Ten rudovlásek je halucinace. Jen přelud. Přelud nežádáte o to, aby se vzdal své podstaty, ať je jakákoliv, a žil s vámi!
Tohle vypadalo, jako bych... uvěřil tomu, že je skutečný! A že existuje někdo, kdo...
Ne, Jani. Ne, ne, ne. On se ti zdá, jen zdá!
Vlastně by tudíž byla nebetyčná blbost jít do Koti Baari a čekat, že tam bude člověk Z MASA A KOSTÍ, kterej se bude podobat rudovláskovi, respektive bude jeho věrnou kopií.
Takže se nikam nejde!
A když jsem si se svým podvědomím tohle ujasnil, dokázal jsem nepřetržitě spát celé tři hodiny.
Jenže o půl deváté mě z postele vytáhl zvonek.
Následující dvě hodiny jsem za soustavného popíjení silné kávy naslouchal Robinovu vyprávění o tom, kterak dal Ville svojí blondýně kopačky, vyznal mému kytaristovi nehynoucí lásku a poté s ním prošoustal noc. Několikrát jsem sice Robina upozorňoval na to, že nepotřebuju znát detaily každého přírazu, ale nebylo mi to k ničemu.
Pak se Robin doslova vyměnil ve dveřích s Christusem, který mi ještě v předsíni oznámil, že dneska prostě musím přijít do Amadea. Se slovy, ať si uvaří kafe, jsem se odebral do koupelny, kde jsem poklidně vykonal svou ranní hygienu. Když jsem se o půl hodiny později posadil ke stolu v kuchyni a Christus mi nastrčil kafe a croissanty, které přinesl darem, sdělil jsem kytaristovi, že na dnešek jsem si už naplánoval návštěvu Koti Baari (proč, když nikam nejdu?!), na což on mi odpověděl bleskově vypálenou otázkou, jestli tam bude i Jonne. Řekl jsem, že tam mám rande s jedním sexy rudovláskem. Zdálo se, že ho to uspokojilo, jenže mně o vteřinu později došlo, že i Christus dnes rád oželí návštěvu Amadea. Místo toho se půjde parádně bavit do Koti Baari...
Chvíli před dvanáctou mě Christus vytáhl na oběd do restaurace. Dokonce platil! A tam mi sdělil, že hodlá začít bojovat o Jonneho, v čemž jsem ho podpořil. Pak se mě zeptal, jestli čirou náhodou nevím, jak se dostat na střechu Jonneho domu, a jestli netuším, na kterou stranu má blonďáček balkon. Přísahám, občas mi přijde, že novinky se po Tampere pohybují rychleji než světlo. Dokonce rychleji než Tendyho hozené paličky. Mimochodem, Christus byl nesmírně zklamaný, když jsem mu řekl, že Jonne žádný balkon nemá.
A po obědě, když se Christus rozloučil (a patrně začal buď všechny zvát na večerní show do Koti Baari, nebo shánět někoho, kdo blonďáčkovi postaví balkon), se mi z blíže neurčitelných důvodů zachtělo jít si zaběhat.
Takže jsem došel domů, oblékl si tepláky a starou mikinu, na hlavu narazil teplou čepici a vyrazil. Jen cestou k parku jsem minul bratry Selovy, Theona z LoveX a Anttiho mladšího bratra. Všichni na mě významně pomrkávali, což mě utvrdilo v přesvědčení, že Christus si už vážně pustil hubu na špacír. Vrcholem bylo, když jsem v parku samotném probíhal kolem Larryho, který tu byl na své obvyklé procházce na čerstvém vzduchu. Ten byl totiž rázem tak zaujatý prohlížením si mé osoby, že dokonce zapomněl i na to, že drží v ruce cigaretu. Larry Love!
Chtěl jsem se otočit a vyrazit zpátky domů, když vtom jsem vedle sebe uslyšel dusot nohou dalšího běžce. Zvědavě jsem otočil hlavu vpravo. Ach... Jak taky jinak. Tohle ovšem nebylo fér. Ani se nezapotil. A, přirozeně, ani nevypadal na to, že by měl.
"Změna plánu," oznámil mi hlasem, který byste od běžícího člověka ani omylem nečekali. "Večer jdi do Amadea."
Kývl jsem. No bezva. Mám rande na místě, kam se dneska-
I když vlastně...
Většina muzikantů bude v Koti Baari.
PARÁDA!
Tohle zjištění mě rozradostnilo natolik, že jsem tak nějak pominul dvě věci.
Za prvé - já nikam jít nechtěl.
Za druhé - rudovlásek vedle mě klusal až domů.
A jedna z těch věcí se později ukázala být poměrně zásadní...
Jenže jsem spal přímo hrozně. Každou hodinu jsem se budil a zíral do tmy.
Ne, vážně. Já nejsem normální.
Ten rudovlásek je halucinace. Jen přelud. Přelud nežádáte o to, aby se vzdal své podstaty, ať je jakákoliv, a žil s vámi!
Tohle vypadalo, jako bych... uvěřil tomu, že je skutečný! A že existuje někdo, kdo...
Ne, Jani. Ne, ne, ne. On se ti zdá, jen zdá!
Vlastně by tudíž byla nebetyčná blbost jít do Koti Baari a čekat, že tam bude člověk Z MASA A KOSTÍ, kterej se bude podobat rudovláskovi, respektive bude jeho věrnou kopií.
Takže se nikam nejde!
A když jsem si se svým podvědomím tohle ujasnil, dokázal jsem nepřetržitě spát celé tři hodiny.
Jenže o půl deváté mě z postele vytáhl zvonek.
Následující dvě hodiny jsem za soustavného popíjení silné kávy naslouchal Robinovu vyprávění o tom, kterak dal Ville svojí blondýně kopačky, vyznal mému kytaristovi nehynoucí lásku a poté s ním prošoustal noc. Několikrát jsem sice Robina upozorňoval na to, že nepotřebuju znát detaily každého přírazu, ale nebylo mi to k ničemu.
Pak se Robin doslova vyměnil ve dveřích s Christusem, který mi ještě v předsíni oznámil, že dneska prostě musím přijít do Amadea. Se slovy, ať si uvaří kafe, jsem se odebral do koupelny, kde jsem poklidně vykonal svou ranní hygienu. Když jsem se o půl hodiny později posadil ke stolu v kuchyni a Christus mi nastrčil kafe a croissanty, které přinesl darem, sdělil jsem kytaristovi, že na dnešek jsem si už naplánoval návštěvu Koti Baari (proč, když nikam nejdu?!), na což on mi odpověděl bleskově vypálenou otázkou, jestli tam bude i Jonne. Řekl jsem, že tam mám rande s jedním sexy rudovláskem. Zdálo se, že ho to uspokojilo, jenže mně o vteřinu později došlo, že i Christus dnes rád oželí návštěvu Amadea. Místo toho se půjde parádně bavit do Koti Baari...
Chvíli před dvanáctou mě Christus vytáhl na oběd do restaurace. Dokonce platil! A tam mi sdělil, že hodlá začít bojovat o Jonneho, v čemž jsem ho podpořil. Pak se mě zeptal, jestli čirou náhodou nevím, jak se dostat na střechu Jonneho domu, a jestli netuším, na kterou stranu má blonďáček balkon. Přísahám, občas mi přijde, že novinky se po Tampere pohybují rychleji než světlo. Dokonce rychleji než Tendyho hozené paličky. Mimochodem, Christus byl nesmírně zklamaný, když jsem mu řekl, že Jonne žádný balkon nemá.
A po obědě, když se Christus rozloučil (a patrně začal buď všechny zvát na večerní show do Koti Baari, nebo shánět někoho, kdo blonďáčkovi postaví balkon), se mi z blíže neurčitelných důvodů zachtělo jít si zaběhat.
Takže jsem došel domů, oblékl si tepláky a starou mikinu, na hlavu narazil teplou čepici a vyrazil. Jen cestou k parku jsem minul bratry Selovy, Theona z LoveX a Anttiho mladšího bratra. Všichni na mě významně pomrkávali, což mě utvrdilo v přesvědčení, že Christus si už vážně pustil hubu na špacír. Vrcholem bylo, když jsem v parku samotném probíhal kolem Larryho, který tu byl na své obvyklé procházce na čerstvém vzduchu. Ten byl totiž rázem tak zaujatý prohlížením si mé osoby, že dokonce zapomněl i na to, že drží v ruce cigaretu. Larry Love!
Chtěl jsem se otočit a vyrazit zpátky domů, když vtom jsem vedle sebe uslyšel dusot nohou dalšího běžce. Zvědavě jsem otočil hlavu vpravo. Ach... Jak taky jinak. Tohle ovšem nebylo fér. Ani se nezapotil. A, přirozeně, ani nevypadal na to, že by měl.
"Změna plánu," oznámil mi hlasem, který byste od běžícího člověka ani omylem nečekali. "Večer jdi do Amadea."
Kývl jsem. No bezva. Mám rande na místě, kam se dneska-
I když vlastně...
Většina muzikantů bude v Koti Baari.
PARÁDA!
Tohle zjištění mě rozradostnilo natolik, že jsem tak nějak pominul dvě věci.
Za prvé - já nikam jít nechtěl.
Za druhé - rudovlásek vedle mě klusal až domů.
A jedna z těch věcí se později ukázala být poměrně zásadní...
Žádné komentáře:
Okomentovat