Všechno zlé je pro něco dobré?

Autor: Arvari
Žánr: slashárna?
Přístupnost: PG-13?
Postavy: Postupně skoro celí Negative...
Shrnutí: Larry má potíže s Christusem, pročež hledá jiný pokoj, kde může přespat. Nakonec skončí přesně tam, kde doufal, že skončí...
Počet slov: 1544
Poznámka: Nic nevím, nikoho neznám, nikdy se nestalo, ačkoliv... Nikdy neříkej nikdy...
Varování: Christus je tu pořád v Negative, takže hádám, že se to odehrává tak kolem roku 2007...
Varování 2: Ať tenhle pairing vymyslel kdokoliv, nejspíš ho ZAŠKRTÍM...

Na dveře hotelového pokoje kdosi zaklepal.
"Nakki, někdo k nám jde na návštěvu!" křikl Jay a ani se neobtěžoval zvednout zrak od časopisu, který zaujatě četl.
"Pokud sis nevšiml, jsem ve sprše!" dolehl k němu přes zvuk tekoucí vody klávesákův hlas. "Což znamená, že otevřít musíš TY!"
"V tom případě doufám, že ten někdo, ať je to kdokoliv, potřebuje něco životně důležitýho," zavrčel Jay a s funěním se zvedl z postele.
Když otevřel dveře, ukázalo se, že jejich hostem není nikdo jiný než Larry Love. Velmi nakvašeně se tvářící Larry Love.
"Nazdar, Jayíku," ušklíbl se kytarista.
"Ahoj, Lauri," pozdravil ho opatrně Jay. "Půjdeš, ehm... dál?"
"Díky," kývl Larry a odstrčil bubeníka stranou, aby mohl vejít do nepříliš velké místnosti. "Máte to tu hezký. Jo, moc hezký. Lepší než já s Christusem."
"Nepovídej," odkašlal si Jay a zabouchl dveře. "Máme tady snad něco navíc?"
"Ne, právě naopak. Něco vám tu chybí."
Jay zmateně zamrkal.
"A co by to mělo-"
"Jeden zasranej ukvičenej kytarista," frkl Larry. "Vadí, když si zapálím?"
"Ne, jen si posluž. Popelník je tamhle na okně," ukázal Jay. "Ehm, chápu to správně, že Christus má zas jeden z těch svejch..."
"'Ach-mně-se-tak-stýská-a-chci-domů-za-svojí-holčičkou' záchvatů? Bingo," zavrčel Larry. "Kňučí tam už minimálně dvacet minut."
"Koupelna je volná!" nahlásil Nakki, který právě vyšel ze zmíněné místnosti. Kolem vlasů měl omotaný ručník a oblečený byl jen v trenýrkách. "Ahoj, Lauri. Copak, něco tě naštvalo?"
"Budu stručnej," vzdychl Larry. "Kdo z vás, kluci, by byl tak hodnej a vyměnil si se mnou dneska pokoj? Už TEJDEN to kvičení poslouchám, den co den. A přísahám, jestli mě od něj aspoň na dnešní noc nedostanete, tak ho ráno najdete pod oknem!"
"Nedramatizuj, Markkulo," frkl Jay.
"Nedramatizuju!" odsekl Larry. "Kluci, prosím, JEDNU noc bez toho, abych ho musel poslouchat! Tak fajn, nemusíte nutně k němu, ale můžu se, PROSÍM, aspoň nenápadně uklidit k vám do postele?"
"Vždyť to není ani pořádný dvoulůžko!" zakňučel Jay. "To už radši půjdu spát tam, než se na tomhle mačkat ve třech!"
"No, sám to chceš..." pokrčil Larry rameny.
"Nechci," protočil Jay panenky. "Nakkínku..."
"Na mě nekoukej. Nemám nejmenší zájem muset se zas oblíkat," zavrtěl klávesista hlavou. "Sám ses nabídl, tak si to vyžer."
"A nebyl jsi za Jonnem a Anttim?" nadhodil Jay. "Třeba by někdo z nich... Ále, to je jedno. Já ho přežiju."
"Máš to u mě," usmál se Larry. Zároveň hodil svůj velmi krátký nedopalek cigarety do popelníku a opřel se o parapet. "Zatraceně, potřebuju se konečně vyspat."
"Tak ti radím, aby se ti to povedlo," ušklíbl se Jay. Vzal batoh, ve kterém měl ještě stále věci na noc, popadl časopis, který si před Larryho příchodem četl, a vyšel z pokoje.
Ve chvíli, kdy za bubeníkem zaklaply dveře, si Larry olízl rty a zadíval se na Nakkiho.
Klávesista zamrkal.
"Neříkej, že jsi o Christusovi kecal!"
"Ale houby," zasmál se Larry. "To byla náhodou pravda. Ale když to Jaye dostalo z pokoje a my jsme tu díky tomu sami... Řekněme, že se mi to nezdá jako zas tak špatná věc."
"Tak doufej, že Jay v průběhu noci nedorazí. Taky je možný, že Christuse ráno stejně najdeme pod tím oknem..."
"Ale prosím tě..." zavrtěl Larry hlavou. Na tváři mu hrál úsměv. "Pojď sem, Nakkínku..."
"Jsi neskutečnej," zaculil se Nakki a přešel k oknu. Sklonil se a vtiskl polibek na Larryho rty. "Jsi HODNĚ utahanej?"
"No, jeden malej sexík bych měl bez větších potíží zvládnout," zavrněl Larry. "Ale promilování celý noci ode mě fakt nečekej."
"V pohodě," usmál se Nakki. "Jindy. Co nejdřív, pokud možno. Už mi fakt chybíš. Neumíš si ani představit, co to se mnou dělá, když jsi na každým koncertě prakticky přede mnou, ten tvůj sexy kulatej zadeček, ty tvoje hbitý prstíky na kytaře, tvoje rty kolem cigarety..."
"Nakki, ty v tom vážně těžce lítáš, co?" ušklíbl se Larry.
"Neříkej, že ty ne..."
"Možná bysme měli přemýšlet o tom, že to řekneme zbytku. Dohodli jsme se, že to uděláme, když nám to vydrží pár měsíců, a už je to přes čtvrt roku, takže..."
"Možná. Uvidíme... Lauri, radši bych si o tom promluvil až doma. Chápeš... Chápeš, viď?" kousl se Nakki do rtu. "Dokud jsme tady... Akorát hrozí, že to bude dělat problémy..."
"Chápu," kývl Larry. "Tak... půjdeme do postýlky, zlato?"
"No jasně..."

"Vidíš? Já ti to říkal!"
Larry zvedl hlavu z Nakkiho hrudníku a zamžoural, aby odhalil zdroj toho hluku, který ho probudil.
Pomalu mu došlo pár zásadních faktů. Za prvé, byl nahý. Za druhé, ležel v posteli s Nakkim, ještě k tomu v poloze, která zcela JASNĚ vypovídala o tom, že to není jen tak nějaké přátelské tulení se, které vám pomůže překonat možný stesk po domově. Za třetí, ve dveřích stál nesmírně překvapený Jay. A nakonec za čtvrté, vedle něj byl vítězoslavně se křenící Christus.
"No páni. Já si toho fakt nevšimnul!" pronesl právě Jay a poplácal Christuse po rameni. "Až Jonne uslyší, že jsi měl pravdu..."
"No, víš, co slíbil. Dluží mi novou kytaru, jsi svědek."
"Jen aby ti to uznal..."
Nakki otočil hlavou a zabručel.
"Co se to tady děje, kruci?" řekl. Jeho oční víčka se mírně zachvěla.
Larry takřka okamžitě překryl jeho oči rukou.
"Věř mi, zlato, to nechceš vědět," poznamenal kudrnatý kytarista.
"Víš co, Jayi?" naklonil Christus hlavu. "Skoč pro něj, ať se přesvědčí sám..."
"Ty jsi fakt magor," zasmál se Jay. "Fajn. Hned jsem tu i s blondýnkou!"
Nakki tiše polkl.
"Lauri? Dal bys tu ruku pryč?" zeptal se opatrně.
"Fakt to chceš?" kousl se Larry do rtu.
"Lauri, nezlob..." zavrněl Christus, který se teď ležérně uvelebil v nohách postele. "Sundej tu tlapičku. Ale jo, trefa. Byli jste přistižený. Teda ne přímo při činu, ale... Stejně. Přistižený."
"Ty máš dneska nějakou dobrou náladu, ne?" frkl Larry.
"To nepopírám. Po včerejší noci..." zaculil se Christus.
"Co se stalo včera v noci?" prohlédl si ho podezřívavě Nakki.
"Ale nic. Jen jsme si se všema hodně dlouho povídali..." pokrčil Christus rameny. "Vlastně bych ti měl poděkovat, Larry. Nerupnout ti nervy..."
"Promiň," začervenal se Larry.
"To nic," mávl Christus rukou. "Jonne přes stěnu mezi pokojema slyšel, jak na mě ječíš. Když jsi vypadnul, šel za mnou, zeptat se, jak se cejtím... Poprvý po pár měsících, mimochodem! Pak se zjevil Jay a řekl, že si s tebou mění pokoj... pak se zjevil Antti, kterýmu bylo divný, že se Jonne tak dlouho nevrací. Seděli jsme na posteli a žvanili o blbostech, pak Antti odešel a vrátil se s flaškou vodky, pak Jonne řekl, že by se ještě mohlo skočit pro vás dva, a já řekl, že to bych nedělal... Ehm, pardon, mimochodem."
"Už NIKDY se ti s ničím nesvěřím!" zavrčel Larry.
"Tys mu to řekl?!" vytřeštil Jay oči. "JEMU?!"
"Ehm..." odkašlal si Larry. "No co? Cejtil jsem se sám, když jsi byl jen pár metrů ode mě a já s tebou nebyl, tak jsem se prostě... neudržel a... vykecal to aspoň Chrisovi..."
"Ale mám pro vás dobrou zprávu," zakřenil se Christus. "Jay souhlasil s tím, že jestli se ukáže, že spolu fakt spíte, tak bude on mít pokoj se mnou a vám necháme... soukromí."
"A ty jsi... Ty budeš v pohodě?" zadíval se Larry opatrně na Christuse.
"Včera večer jsme si toho s klukama hodně, HODNĚ řekli a vysvětlili. Takže... Jo, já budu v pohodě. Slibuju. Už je to jen tejden. Za tejden jsem doma a mám aspoň na pár dní slíbenej svatej KLID."
"Tak to je fajn..." usmál se Larry.
Dveře se otevřely a do místnosti nakráčel sám velký Jonne Aaron. Upřel oči na postel.
"Fajn," frkl. "Vyhrál jsi. Ale ať mě ta kytara nestojí veškerý peníze, buď tak hodnej!"
Christus se zazubil a položil ruku kolem Jonneho ramen.
"Neboj, blondýnečko... Nejsem přece žádnej vypočítavej hajzlík. Pojď, necháme je tady. Ale za to, že jsi byl tak hodnej, tě u snídaně pozvu na kafe..."
"Tvá štědrost je dechberoucí, Christusi," zasmál se Jonne. "Nakki, Larry, upozorňuju vás, že za hodinu odjíždíme. Pokud nestihnete snídani, můžete zkusit, nakolik kvalitní potravou je vzájemná láska!"
Dveře se zabouchly.
Larry sklonil hlavu a skrz závoj kudrnatých vlasů vrhl na Nakkiho smutný pohled.
"Zlobíš se, lásko?" kuňkl.
"Měl bych?" usmál se Nakki, zatímco na prst namotával jeden tmavý pramínek. "Vždyť se to vyřešilo líp, než bych kdy čekal. Jen se musíme připravit na to, že si z nás budou bez přestání dělat legraci."
"Na to jsem připravenej od chvíle, co to začlo," zamumlal Larry a vtiskl polibek na Nakkiho nahý hrudník. "Hm, hodinka... Stihneme ranní sexík?"
"Jo, nepochybně. Takovou malou ranní rychlovku, díky který se budu víc těšit na večer..."
"Zlato? Mám pocit, že tohle jsme měli udělat už dávno."
"No, když si to vezmeš kolem a kolem, nic jsme vlastně neudělali, to byl-"
"Nakki?"
"Ano?"
"Zmlkni. Nebo to nestihneme zaručeně..."