"SALÁT?!" zakňučel následujícího rána při pohledu na svůj talíř Nakki.
"JEDEN lístek salátu, přesněji řečeno," zamumlal Jann.
"Jsem snad králík?" zavrčel Jay.
"Pokud se vám něco nelíbí, můžete svou porci VŠICHNI vrátit," konstatovala Ansa.
"Ne!" vykřikl Jonne. "Salát je perfektní!"
Celé osazenstvo tábora se pomalu usadilo ke stolu a ještě pomaleji pustilo do svých lístků salátu.
Nálada v jídelně byla opět pod bodem mrazu. Ještě včera večer provedla Ansa důkladnou prohlídku chatek, takže všechno, co jim Marko dosud přinesl, bylo opět zabaveno. A Marko byl teď zamčený ve své chatce. O hladu. Podle Ansy cena, kterou musel zaplatit za to, že ji zradil.
A navíc měla teď manažerka další důvod se jim mstít, jelikož jejího asistenta svedli na scestí.
"Ach jo..." zabručel Ardé. "Nesnáším salát."
"Mlč!" zavrčel Jann. "To, že ty máš z čeho čerpat energii, neznamená, že my všichni máme!"
"Teď naznačuješ, že jsem TLUSTEJ?" vytřeštil Ardé oči.
"Jo, přesně to naznačuju, Ardíku!" frkl Jann.
"Nehádejte se!" vyhrkl Jonne. "Uvědomte si, co by za lístek salátu dal Marko!"
"Jestli ještě NĚKDO bysloví jméno toho BASTARDA," vykřikla Ansa, "nedostane k obědu ani ten jeden lístek salátu!"
"Čí jméno?" odvětil pohotově Jann.
"Co prosím?!" otočil se na něj zděšeně Jonne. "Jak MŮŽEŠ?!"
"Podívej, to, co se mu stalo, je moc a moc smutný," pokrčil Jann rameny. "Ale nic s tím, bohužel, neuděláme. Nemá cenu se tu nějak... OBĚTOVAT!"
Antti si zpěváka podezřívavě prohlédl. Ale než se stihl na něco zeptat, Ansa vstala od důstojnického stolu.
"Dojezte!" křikla. "A než uklidím talíře, dáte si běh kolem jezera! Pokud vám to bude trvat déle než dvacet minut, při dalším kolečku poběžím s vámi a budu vás popohánět bičem, rozuměli?!"
"Ehm, ano, madam," pípl Larry a spěšně zlikvidoval svůj salát.
"Markkula samozřejmě nikam nepoběží!" štěkla Ansa. "Odebere se do své chatky a setrvá tam, dokud pro něj nedojdu!"
"Parchante," frkl Ville.
"Odchod!" zavelela Ansa.
Členové výpravy se postupně vytrousili z jídelny. Ve chvíli, kdy byli venku všichni, popadl Antti Jannovo zápěstí a začal zpěváka vléct k blízkému lesu.
"Lásko?" zamrkal Christus a poklusem se vydal za nimi. "Nespletl sis ho náhodou S NĚKÝM?!"
"Ticho!" sykl Antti. "Dělejte, jdeme!"
"Ale... Odtamtud se přece dobíhá!" frkl Jann. "Antti, to ne! Ty chceš podvádět!"
"To se mi líbí!" konstatoval Jonne. "Moc líbí!"
"Mně ne," zabručel Jann, když zmizeli v přítmí mezi stromy. "To není fér! Já se těšil!"
"Pochop laskavě, že jsi jedinej!" odsekl Nakki. "Nikdo normální by nemohl chtít běhat!"
"To je fajn, jelikož já bych vážně nerad skončil jako NORMÁLNÍ," pokýval spokojeně Jann.
"Ticho!" okřikl je Antti. "Nejsme tu proto, že bysme chtěli podvádět. Ale musíme něco podstatnýho vyřešit!"
"Nemohl jsme to řešit během běhu?" zkusil ještě Jann svou poslední naději.
"Ne, nemohli. Nikdo normální při běhu nedokáže mluvit!" odsekl Jay.
"No, jak jsem řekl, já jako normální skončit nechci," zazubil se Jann.
"Ticho!" zopakoval už potřetí Antti. "Wilde, co mělo znamenat to o Markovi?"
"Co myslíš?" srazil Jann obočí.
"Ty máš plán"L obvinil tmavovlasého zpěváka Antti. "Chceš ho dostat ven!"
"Proč by měl?" zamrkal Christus.
"Protože Marko pro nás toho udělal tolik, aby nám pomohl přežít Ansinu tyranii!" vykřikl jonne.
"Jasně, že bych ho chtěl dostat ven!" založil Jann ruce na prsou. "Jenže to vyžaduje získat od Ansy klíče. A mě fakt nenapadá nic jinýho, než ji uspat ranou do hlavy."
"A co je NA TOM špatnýho?" zamrkal Ardé. "Za to, co provedla mojí image, si to jen zaslouží!"
"Jo, zlato," poškrábal se Jann nejistě na nose. "Ale mohlo by ji to i zabít, víš?"
"Asi se budu opakovat, ale-"
"Ardé, ve vězení tě taky nenechaj nosit ty tvý hadříky," varoval Tender.
"Sakra!" vytřeštil Ardé oči. "Tak vymyslete něco jinýho!"
"Faktem je..." začal Antti pomalu přecházet sem a tam. "Faktem je, že nejlepší způsob, jak ji o ty klíče připravit, je uspat ji. Ale na druhou stranu by vážně bylo nejlepší udělat to nějakým humánním způsobem."
"O čem to meleš?!" zadíval se na něj zděšeně Jonne. "Lopatou do hlavy je to pro ni pořád moc humánní!"
"Dědeček!" vyhrkl Antti.
"Ano, lásko, ten by nám MOHL pomoct," uznal Christus, "ale nijak ho nekontaktujeme, vzpomínáš?"
"Dědeček má ve skladišti nějaký léky, Erika mi to tehdy říkala! A jsem si jistej, že prášky na spaní jsou mezi nima taky!" zaculil se Antti. "A NÁHODOU vím, že klíč od skladiště je schovanej i v jedný skříňce v kuchyni, ale Ansa o tom určitě nemá tušení! Musíme se jí zbavit jen na tak dlouho, abysme se k těm práškům dostali!"
"Ale jak, zlato, bys to chtěl udělat?" naklonil hlavu. Pak se mu oči pomalu rozšířily. "Ledaže..."
Antti přikývl.
"Larry..."
Žádné komentáře:
Okomentovat