V pět odpoledne jsem dorazil do zkušebny, kde jsem (bohužel) měl být o dobrou hodinu dřív.
Pročež ve chvíli, kdy jsem otevřel dveře, mi byly ruce zkrouceny za záda a na krk přiloženy paličky. Ne, nedělám si legraci. Tak, jako ve filmech dávají hajzlové lidem na krk nůž, mi teď dal můj bubeník na krk paličky. A od té doby, co jsem viděl JINÉ paličky tříštit se o stěnu, jsem se Tendera vážně bál, když měl ty pitomé tyčky v rukou.
"Kde jsi byl?" zavrčel mi Tender do ucha.
"Milost!" zaskučel jsem. "Strávil jsem šest hodin tím, že jsem Jonnemu pomáhal vybírat hadříky na koncert! Ten chlap je neskutečnej perfekcionista!"
"Pusť ho, Tendy," řekl Robin. "Vybírat s Jonnem oblečení je dostatečnej trest za cokoliv."
"To ty víš jak?" zamrkal Kaide.
"Ville mi to vyprávěl," pokrčil Robin rameny.
"Hele, vy jste snad s Villem-"
"Já se dusím!" zasípal jsem. O okamžik později tlak paliček na můj krk polevil. Odpotácel jsem se k blízkému křesílku a sesul jsem se do něj.
"Ty vole!" uslyšel jsem Deana. "Právě jsi nám málem zabil zpěváka!"
"Nestrachuj se," odpověděl mu Tender. "Za ty roky už mám dokonale vyzkoumaný, kdy začne ztrácet vědomí..."
"Má pravdu," kývl jsem a držel si krk. "Za doby Avenue mi tohle dělal snad na každý zkoušce."
"Pořád jsi chodil po... Kaide, kam myslíš, že jdeš?!"
"Odcházím ze skupiny!" oznámil Kaide. "Kdyby mi někdo včas řekl, s jakým cholerikem tu mám tu čest, požadoval bych rizikový příplatky!"
"Ale on není cholerik," mávl jsem rukou. "To jen když má svý dny..."
Vzápětí po mém krku jemně přejely konce paliček.
"Mlčím!" zaječel jsem. "Ale asi byste měli vědět, že s Jonnem jsem skončil o půl třetí..."
"Tak kde jsi od tý doby byl?" zavrčel temně Tender. Už jsem se zmiňoval o tom, že to jméno jsme onehdy vymýšleli s Ardém? Nemohli jsme se seknout víc.
"No..." pípl jsem. "Následující dvě hodiny jsem Christusovi, se kterým se Jonne srazil ve dveřích, vysvětloval, proč trávím čas s tím nablblým blonďákem."
"Řekl jsi mu, že on je teď taky blonďák?"
"Jo, Robi, řekl. Proto to taky netrvalo jen hodinu."
"Hele..." podrbal se Kaide za uchem. "A ty a Christus spolu snad něco..."
"Chceš šířit drby, co?" pozvedl jsem obočí.
"Máte?!" vytřeštil Kaide oči.
"NE!" zaječel jsem.
"To je dobře," konstatoval Robin.
"Máš snad na Christuse zálusk?" zajímal se Kaide.
"Já? ne. Ale Jonneho by to asi moc ranilo, kdyby Jannie s Christusem chodil. Podle Villínka je Jonne do Christuse blázen, k textům písniček si maluje srdíčka s jeho jménem... A tak vůbec."
"Ville Liimatainen zase objevil Ameriku," protočil Dean panenky.
"Máš nějakej problém s mým-"
V tu chvíli vzduch prořízl ostrý zvuk. Otočili jsme se. Tender stál u bicích, do jejichž jednoho činelu před okamžikem praštil.
"Pánové..." zavrčel a klouby prstů na ruce, ve které svíral paličku, mu bělaly. "Myslíte, že bychom se mohli začít věnovat PRÁCI?!"
Vážně, občas jsem měl pocit, že tu skupinu bere vážněji než já...
Pročež ve chvíli, kdy jsem otevřel dveře, mi byly ruce zkrouceny za záda a na krk přiloženy paličky. Ne, nedělám si legraci. Tak, jako ve filmech dávají hajzlové lidem na krk nůž, mi teď dal můj bubeník na krk paličky. A od té doby, co jsem viděl JINÉ paličky tříštit se o stěnu, jsem se Tendera vážně bál, když měl ty pitomé tyčky v rukou.
"Kde jsi byl?" zavrčel mi Tender do ucha.
"Milost!" zaskučel jsem. "Strávil jsem šest hodin tím, že jsem Jonnemu pomáhal vybírat hadříky na koncert! Ten chlap je neskutečnej perfekcionista!"
"Pusť ho, Tendy," řekl Robin. "Vybírat s Jonnem oblečení je dostatečnej trest za cokoliv."
"To ty víš jak?" zamrkal Kaide.
"Ville mi to vyprávěl," pokrčil Robin rameny.
"Hele, vy jste snad s Villem-"
"Já se dusím!" zasípal jsem. O okamžik později tlak paliček na můj krk polevil. Odpotácel jsem se k blízkému křesílku a sesul jsem se do něj.
"Ty vole!" uslyšel jsem Deana. "Právě jsi nám málem zabil zpěváka!"
"Nestrachuj se," odpověděl mu Tender. "Za ty roky už mám dokonale vyzkoumaný, kdy začne ztrácet vědomí..."
"Má pravdu," kývl jsem a držel si krk. "Za doby Avenue mi tohle dělal snad na každý zkoušce."
"Pořád jsi chodil po... Kaide, kam myslíš, že jdeš?!"
"Odcházím ze skupiny!" oznámil Kaide. "Kdyby mi někdo včas řekl, s jakým cholerikem tu mám tu čest, požadoval bych rizikový příplatky!"
"Ale on není cholerik," mávl jsem rukou. "To jen když má svý dny..."
Vzápětí po mém krku jemně přejely konce paliček.
"Mlčím!" zaječel jsem. "Ale asi byste měli vědět, že s Jonnem jsem skončil o půl třetí..."
"Tak kde jsi od tý doby byl?" zavrčel temně Tender. Už jsem se zmiňoval o tom, že to jméno jsme onehdy vymýšleli s Ardém? Nemohli jsme se seknout víc.
"No..." pípl jsem. "Následující dvě hodiny jsem Christusovi, se kterým se Jonne srazil ve dveřích, vysvětloval, proč trávím čas s tím nablblým blonďákem."
"Řekl jsi mu, že on je teď taky blonďák?"
"Jo, Robi, řekl. Proto to taky netrvalo jen hodinu."
"Hele..." podrbal se Kaide za uchem. "A ty a Christus spolu snad něco..."
"Chceš šířit drby, co?" pozvedl jsem obočí.
"Máte?!" vytřeštil Kaide oči.
"NE!" zaječel jsem.
"To je dobře," konstatoval Robin.
"Máš snad na Christuse zálusk?" zajímal se Kaide.
"Já? ne. Ale Jonneho by to asi moc ranilo, kdyby Jannie s Christusem chodil. Podle Villínka je Jonne do Christuse blázen, k textům písniček si maluje srdíčka s jeho jménem... A tak vůbec."
"Ville Liimatainen zase objevil Ameriku," protočil Dean panenky.
"Máš nějakej problém s mým-"
V tu chvíli vzduch prořízl ostrý zvuk. Otočili jsme se. Tender stál u bicích, do jejichž jednoho činelu před okamžikem praštil.
"Pánové..." zavrčel a klouby prstů na ruce, ve které svíral paličku, mu bělaly. "Myslíte, že bychom se mohli začít věnovat PRÁCI?!"
Vážně, občas jsem měl pocit, že tu skupinu bere vážněji než já...
Žádné komentáře:
Okomentovat