Trable s láskou 9/26

Kurva, dneska je to hodně krátký...

Vzbudil jsem se s ukázkovou kocovinou. V hlavě mi nejspíš nějaké vrtačky tančily balet, k čemuž jim tisíce malých kovářů tlouklo do mrňavých kovadlin velmi divokou melodii. V ústech jsem měl Saharu, celé tělo mě bolelo, úplně jako bych se včera aktivně účastnil extrémně agresivního zápasu v rugby. A to poslední, co jsem si pamatoval, byl ten zatracený telefonát Christusovi.
"Ach Bože..." zaskučel jsem. "Já chci bejt abstinent!"
"Nápodobně," ozvalo se hned vedle mě.
"Mhm... Christusi?" zamumlal jsem.
"Jo. A neřvi tak..."
"Já neřvu," ohradil jsem se tiše. "Prakticky šeptám."
"Ticho!" ozvalo se od mých nohou. Zamračil jsem se. Tenhle hlas mi byl povědomý.
"Robi?"
"Včera se se mnou Villí rozešel kvůli nějaký blondýně. Přišel jsem si vylít bolavý srdíčko."
"A přinesl vlastní flašku vodky," dodal Christus. "A ty tu samozřejmě neustále máš gin a tonic..."
"Tonic ale ještě zbyl," poukázal Robin.
"Jasně," zavrčel jsem. "Tak už chápu, proč mi je tak, jak mi je."
"Takovou kocovinu jsem neměl roky," zakňučel Christus.
"Asi by to chtělo aspirin," odvážil jsem se navrhnout.
"Jo, to chtělo. Jannie, zlato, došel bys svýmu drahýmu kamarádovi, co se s tebou tak ochotně opil, pro aspirinek a trochu vodičky?"
Otevřel jsem oko a zadíval se na Christusovu rozcuchanou hlavu.
"Drž hubu a chrápej..."