4: Velké dilema

...

Jonne se rozhlížel po své ložnici. Na posteli, na křeslech i na zemi byl neuvěřitelný zmatek. Všude se válely košile, trička, kalhoty, bundičky, kabáty a sukně. A přímo uprostřed pokoje stál jediný kufr.

Jonne zoufale zíral na všechno své oblečení a doplňky. Neměl nejmenší tušení, co vzít a co nechat doma. Jasně mu bylo řečeno, že má limit jednoho zavazadla, stejně jako všichni ostatní členové skupiny. Ale nikomu nedošlo, co všechno Jonne Aaron potřebuje ke své existenci. Jen kosmetika mu zabírala dobrou pětinu kufru. A to koupil ten největší, jaký v růžové barvě dokázal sehnat!

Zamyšleně zvedl několik triček. Ne, růžovou si brát nebude. Má ji rád, ale vůbec mu nesluší. Proužky? Ano. Bílé tílko s playboyovským zajíčkem? Rozhodně! Ale co dál, sakra, co dál...

O dvě hodiny později ho ze zamyšlení vytrhlo drnčení zvonku. Jonne vzdychl, odložil své kožené kalhoty a své rozdrbané džíny, mezi nimiž se právě rozhodoval, neboť do kufru se mu vešly jen jedny, a vydal se otevřít neznámému návštěvníkovi.

"Tommi?" podivil se, když na chodbě spatřil svého bratra.

"Kde máš telefon?" zavrče Tommi.

"No..." Jonne v duchu prozkoumal obrovskou hromadu zamítnutého oblečení pro turné.

"Bordeláři," zasmál se Tommi. "Copak jsi ho neslyšel?"

"Víš, jak dokonalá zvuková izolace je hromada triček a košil?"

"Radši to vědět ani nechci."

"Já ti to povím. Dokonalá!"

"Jonne, ty jsi cvok..."

V tu chvíli si mladší blonďáček něco uvědomil. Popadl svého bratra za ruku a táhl do ložnice. "Pojď! Rychle!"

"Jonne o co zase jde?"

"Mám velký dilema! Obrovský! Přímo megadilema!"

"Nevíš, jaký si vzít tričko?" zeptal se vědoucně Tommi.

"Ale ne, to už jsem vyřešil. Teď mám větší problém!"

Jonne popadl do pravé ruky kožené kalhoty, do levé rozdrbané.

"Ne! Jonníku, nechtěj po mně, abych ti vážně vybíral oblečení!" zděsil se Tommi.

"Tommíku... Prosím..." Jonne nasadil psí pohled, jedinou věc, které se Tommi na světě bál.

"Ale ty přece víš, že já se v tom nevyznám!" bránil se Tommi.

"Řeknu ti všechny pro a proti!" nabídl Jonne. "Podívej. Ty rozdrbaný kalhoty nutěj holky šílet a ječet. Odhalujou mi trošku kůže ze stehen. Nemám k nim ovšem moc triček na kombinování a navíc jsou docela volný. Zato když si vezmeš tyhle kožený kalhoty! Jsou dokonale přiléhavý. Obepínají mi mou sexy prdelku. Navíc i zepředu je něco vidět. Ale nejsou až tak pohodlný a je v nich vedro."

"Proč si prostě nevezmeš ty bílý kalhoty?" zaskučel Tommi.

"Ty samozřejmě mám! A taky mám ty s tím růžovým rozdrbaným. A ještě dvoje černý kalhoty. Ale potřebuju si vybrat jedny z TĚHLE DVOU!"

"Dobře... kožený."

"Skvělý vkus, Tommi," usmál se Jonne.

Tommi tento výrok raději nekomentoval. Radši se otočil na Jonneho růžový kufr. Čelist mu poklesla o dobrých pět centimetrů. Přísahal bych, že do tohoto zavazadla se už nemůžou vejít ani jedny trenýrky. A Jonne do něj přitom právě začal obratně cpát pečlivě složené kalhoty. No co. Tommi tu nebyl expert na balení... v obou smyslech tohoto slova.

"Hele, Jonníku..." ozval se Tommi, když se zip kufru po několika Jonneho výhrůžkách zavřel. "Právě jdu od Jannieho. A ani on toho nebalí tolik jako ty!"

"A to se vsaď, že Kristian je na tom ještě hůř!" hekl Jonne a svalil se vedle kufru. "Ale počkej! Proč přede mnou, ksakru, mluvíš o Wildovi?!"

"Protože kvůli tomu se ti snažím dovolat," konstatoval Tommi.

"Jann Wilde je smrtelně nemocnej a nemůže s náma jet na turné!" zadoufal Jonne.

"Ne."

"Škoda."

"Jonne!" okřikl ho Tommi.

"Promiň. Nebylo to vhodný. Já vím," vzdychl Jonne. "Tak co je s Wildem?"

"S ním nic. Jde o to turné."

"Tak co je s turné, Tommi?"

"Vlastně jde spíš o-"

"Tommi Liimatainene!"

"Jedu s váma, Jonníku..."

Další kapitola nese název: Tak jedem, vážení...