"Juho, lásko..."
"Mrm?"
"Juho, lásko, vzbuď se..."
"Hmpf?"
"Jackie..."
"Tak s tímhle na mě nechoď!"
"Ale, jsme my to najednou při vědomí."
"Sklapni, Jukko."
"Juho, no tak. Vážně musíš bejt po ránu tak ošklivej?"
"Po ránu? Sakra, kolik je?"
"Devět..."
"Máme tu lupiče?"
"Nic proti, ale ti chodí v noci."
"A devět ráno je podle tebe co?!"
"No tak mi to odpusť, lásko..."
"Odpustím, pokud mě necháš teď zase usnout."
"Ale já pro tebe něco mám, lásko."
"Copak?"
"Na tohle slyšíš, co?"
"Mhmh... Co pro mě máš?"
"Něco moc hezkýho."
"Co? Co? Já to chci!"
"Jsi si jistej?"
"No samozřejmě!"
"Ale musíš zavřít oči, lásko."
"Tak to asi bude velký překvapení, co?"
"A taky ti přivážu ruce i nohy k posteli."
"Jukko, ty prasátko..."
"Těšíš se na svoje překvapení?"
"Ach, ano..."
"Slibuješ, že se nebudeš koukat?"
"Slibuju."
"Výborně... Pouta na rukou neškrtí?"
"Kdepak."
"A jsou dost pevně?"
"Přesně jako vždycky, miláčku."
"Nohy?"
"Abych s nima pohnul, musel bych urvat kus postele."
"Výborně. Jsi si jistej, že se nepodíváš?"
"Hm... Ne. Chci pásku přes oči."
"To jsem tušil."
"Kůže? Sakra, Jukko... Neměl bych dostat i roubík?"
"Ne. To by nebyla taková zábava."
"Jukko, občas jsi hrozně perverzní, víš o tom?"
"Přirozeně, Juho. Budeš mi říkat, co cítíš, ano?"
"Ano, miláčku..."
"Teď?"
"Něco mi patláš na bříško. Copak to je? Med? Budeš ze mě slízávat med?"
"Med to není. A věř mi, slízávat cokoliv z toho tvýho pralesa by bylo utrpení."
"Tak co to je? Příjemně to hřeje..."
"Co cítíš teď?"
"Nějaký... JUKKO!"
"Ano, lásko?"
"Doufám, že jsem si tu narážku na prales nespojil správně?!"
"Juho, víš, že jsi vzrušenej?"
"Kristiane!"
"Máš rád bolest, lásko?"
"Proboha, spojil."
"Máš?"
"Ach, ano..."
"Mimochodem, bříško je jen začátek. Nepřestanu, dokud z tebe nebude moje malý holátko..."
"Tak proto jsi mi nedal roubík? Abys slyšel můj řev?!"
"Juhano Jakonene, co ty si to o mně myslíš?"
"Jen to nejhorší, děkuju za optání!"
"Miluju tě, víš to?"
"Ano, bohužel!"
"Tak si to pamatuj..."
Žádné komentáře:
Okomentovat