Oběd proběhl bez nějakých
větších kolizí, vyjma snad jen zápasu všech šesti členů Negative o
poslední bramborák. Ten byl ve finále "nestrannou" porotou (jménem
Viivi) přidělen Anttimu, protože "Vypadá, že už dlouho nedostal pořádně
najíst."
"A co budeme dělat teď?" zeptal se Jonne, když už dojedli a Antti - jako dík za ten poslední bramboráček - sklízel ze stolu.
"No,
teď budeme všichni sedět tady a hrát společenský hry, jak to tak
vypadá. Horská služba právě vyhlásila zákaz vycházení," informoval je
Ahti, kterému se právě podařilo naladit rádio na stanici, kterou chtěl
poslouchat.
"Cože?!" vyděsil se Ville. "Ale já se potřebuju dostat do hotelu dole ve městě!"
"Obávám se, že to se ti asi nepovede," zavrtěl Ahti hlavou.
"Proč ne? Prostě tam dojdu!" rozhodl se Ville.
"Viivi,
nešil! Zůstaneš přes noc tady, do rána ta vánice přestane, přijede
rolba a ty budeš moct bez sebemenšího nebezpečí odejít," klidnila "ji"
Helena.
"Tak dobře, no…" svolil Ville.
"A co takhle přesunout se do haly?" navrhla Helena. "Bude tam víc zábavy…. Ahti, vezmi s sebou to rádio, prosím."
"Ne! Ne! Ne! Počkejte ještě chvíli! Jen dokud neskončí tahle písnička!" požádal Jonne a začal se kroutit do rytmu.
"Vole, tobě se tohle líbí?!" zeptal se Antti znechuceně. Jonne na znamení souhlasu pouze prudce pohodil hlavou.
"Co je to za kokotinu, proboha?!" zaúpěl Christus.
"Nonstop. Michal David," řekla Helena. "Prababička tuhle písničku za života doslova zbožňovala."
"Aha… tak to se ti moc omlouvám, že jsem řek, že to je-" začal Chris spěšně napravovat svá předchozí slova.
"Nemáš se za co omlouvat," uklidnila ho Helena. "Je to kokotina."
"Ty určitě znáš slova,že jo, Hel?" dotančil Jonne až k nim. "Napíšeš mi je, viď? A naučíš mě to správně vyslovovat?"
"To víš, že jo, Růžováčku," kývla Helena.
"Jo, super! Děkuju!" zavýskl Jonne. Vzápětí si začal nahlas zpívat. "Á nonstop! Tá dá da NONSTOP!"
"Kdy to skončí?" zeptal se nenápadně Larry.
"Brzo," ujistila ho Helena.
"Konec," fňukl Jonne po necelé minutě. "Já ji chci znova… to je úžasná písnička…"
"Najdu ti tady někde cédéčko," slíbila Helena. "A teď už pojď vedle…"
"Dobře,"
nechal se Jonne poslušně odvést až do haly. Tam však na zemi spatřil
něco strašlivého. Jonne se vrhl na zem. "Ne! To ne! Mně vypadlo pírko!"
opatrně zvedl malinké růžové peříčko.
"Cože, vole?" nechápal Nakki. "Ty máš peří?"
"Moje pírko," vzlykal Jonne, aniž by Nakkiho poznámku jakkoli vnímal. "Chudinka malinký… už nikdy neuvidí svoje kamarády…"
"Jonne
peří nemá… ale to jeho růžový boa jo!" docvaklo to Anttimu. To už si
ale Jonne odmotával z krku dva metry dlouhý pruh růžových pírek.
"A-a-a-a muselo mi jich vypadnout víc!" vykřikl. "Tady jedno chybí! A tady! A tady! A tady taky!"
"Počkej
chvíli," odběhl Ahti do kuchyně. Za okamžik se vrátil s igelitkou plnou
mokrého růžového čehosi. "Tohle jsem dneska, když jste odešli, nasbíral
na svahu.
Jonne se vrhl k vlekaři. "Moje peříčka!" popadl
igelitku a začal ji něžně hladit. Div, že jí nezačal ještě zpívat.
"Zlatíčka moje, jak jsem vás tam moh nechat? Ale nebojte, tatínek je už u
vás. Tatínek vás usuší, uvidíte. Budete jako nový…"
"Tohle se mi snad už vážně jenom zdá!" zabořil Christus svou tvář do Anttiho ramene.
"Bohužel
nezdá, Chrisi," pronesl Antti znechuceně, přičemž pozoroval, jak Jonne
opatrně klade na noviny peříčka - pěkně jedno vedle druhého - a poté je
ovívá růžovým vějířem, aby rychleji schla.
"A až budete krásně
suchý, víte, co tatínek udělá?" zeptal se Jonne neforemných růžových
hromádek, nakladených po celé ploše novin. "Tatínek vás vezme a přišije
vás zpátky mezi vaše kamarády, víte? A zase nám bude dobře…"
"Hele a uvědomil si tatínek, že když bude mokrý peříčka takhle ovívat, tak můžou nastydnout?" poznamenal Ville starostlivě.
"Proboha,
to ne!" odhodil Jonne vějíř - přímo Nakkimu do tváře. "Miláčci moji,
promiňte, já si to vůbec neuvědomil! Ale tatínek vás hned odnese k sobě
do pokoje! Tam budete mít pěkně teplíčko a nikdo vás nebude rušit,
zlatíčka. Tak pojďte!"
"Nepraštil se on na tom prkně čirou náhodou do hlavy?" zeptala se nervózně Helena, když Jonne odběhl nahoru s novinami v náručí.
"Ne víckrát, než Antti," ušklíbl se Larry. "Tohle je u Jonníka naprostej normál…"
"Aha. Tak tim pádem ho nechci potkat, až se do tý hlavy jednou praští," zasmála se Hel.
"Jsem zpátký!" hlásil Jonne.
"Co dělaj peříčka?" otázal se Antti s předstíraným zájmem.
Jonne se šťastně zakřenil. "Spinkaj."
"To je super," zhodnotil to Christus. "Tak, a teď musíme vyřešit ještě jednu velmi podstatnou záležitost."
"Jakou?!" vyděsil se Antti, že Chris snad chce vyzradit jejich tajemství.
"Co tady, kurva, budem dělat?!"
Žádné komentáře:
Okomentovat