"Juhí, mám dvě zprávy."
"!!!"
"Jo, jednu dobrou a jednu špatnou."
"...!"
"Juhí, nemůžeš se zároveň cpát muffinem a vypadat vyděšeně, to prostě nefunguje. Zejména když se ti povedlo plácnout si na bradu čokoládu."
"Teď jsi zlej!"
"Ale kdepak, zlatíčko, nejsem. Jen ty jsi prostě moc rozkošnej na to, abys vypadal zároveň vyděšeně."
"Chceš mi říct, že roztomilost vylučuje vyděšenost?"
"Ehm... Pravděpodobně."
"Takže třeba rozkošný malý koťátko nemůže bejt vyděšený?"
"Může, ale bude u toho pořád vypadat nevěrohodně, asi jako teď ty."
"Pch."
"Ano, Juhí?"
"Ale copak já můžu za to, že jsou ty muffiny tak dobrý?!"
"No, vlastně-"
"Jo, já vím. Můžu. Pekl jsem je. To, jak jsou výborný, je moje zásluha."
"Přesně tak, mazlínku."
"Upekl jsem DOBRÝ muffiny."
"Výborný muffiny."
"A nejsou na uhel!"
"No, chtěl jsem to vytáhnout sám, ale netroufnul jsem si."
"Ty jsi tak miloučkej... Ještě muffin?"
"Zešílel jsi? Víš, jak bych vypadal?!"
"No... Jako že jsi neutekl z učebny nějaký lékařský fakulty, kde se s tvojí pomocí učej veškerý kosti v lidským těle."
"!!!"
"Promiň, lásko. Jaký dvě zprávy pro mě máš?"
"Mám začít tou svým způsobem dobrou?"
"CHCEŠ začít tou víceméně dobrou."
"Přes noc tu bude Jonne."
"Aha. A dobrá zpráva je to kvůli tý šukačce minule, co?"
"Přirozeně. Ehm..."
"Proč tu bude? Pohádali se s Juhou?"
"No, když to podá tím správným-"
"Nechceš mi říct, že se ROZEŠLI, že ne?!"
"Ne, to rozhodně ne. Ale taky to nebyla hádka. Spíš..."
"SPÍŠ, Jukko Mikkonene?!"
"Spíš jaksi Juha nechce, aby Jonne byl přes noc v bytě."
"!!!"
"Protože Jonne je jaksi..."
"JAKSI?!"
"Jaksi nemocnej."
"JAK jaksi nemocnej?"
"Teplota. Hlava. Kašel. Rýma. Nemůže mluvit. Prostě nějakej bacil."
"Ach. Bacil."
"Ano, prdelinko, bacil."
"Proč nemůže zůstat doma v posteli?!"
"No, protože Juha má jaksi zítra koncert. A nechce to muset zrušit jen kvůli tomu, že od Jonneho něco chytne."
"Já mám koncert za tři dny!"
"Ale ty jsi přece KYTARISTA, lásko."
"Právě jsi řekl slovo kytarista tónem, který naznačuje, že jsem podřadnej druh!"
"To bych nikdy neudělal, mazlínku!"
"Udělal jsi to!"
"Proč bych to dělal? Sám jsem kytarista!"
"Ty snad chceš, aby ten bacil z Jonneho vlezl na mě?!"
"Jak ses k TOMUHLE-"
"Chceš to?"
"Jistě že NE, lásko!"
"Dobře. Tvý jediný štěstí."
"Ale zas na druhou stranu... Kdyby na tebe ten bacil VLEZL, mohl bych se o tebe hezky starat. Opečovávat tě. Bejt na tebe něžnej a... starat se o tebe."
"Jasně, a mimoto bych se přesvědčil, jestli zvládnu hrát na kytaru i s horečkou."
"No, ehm..."
"A napadlo tě, co by se stalo, kdyby ten bacil vlezl na nás OBA?"
"No... vypotili bysme to pěkně spolu?"
"On Jonne nemá DVA bratry?"
"No, jak jen to... Tommi je prej moc zaneprázdněnej na to, aby byl nemocnej, a Ville má u sebe přítelkyni."
"Ville má ženskou?!"
"Očividně?"
"No sakra. To je nečekaný."
"Jo, prej je to nějaká blondýna... Což asi mnohé vysvětluje."
"Jo, to rozhodně."
"..."
"To byl tvůj mobil?"
"Nepoznáš můj tón zprávy?"
"Ach. Jasně. Kdo jinej si dá jako tón zprávy vlastní zabrnkání na kytaru a jako vyzvánění rovnou celý sólo, že?"
"Jsem prostě jen ORIGINÁLNÍ."
"Ne, lásko, jsi sebestřednej."
"Hele, to je od Jonneho."
"Ty jsi neposlouchal, co jsem říkal?"
"Hm... Ne? Co jsi říkal?"
"Nic důležitýho. Co píše Jonne?"
"Ale nic. Jen to, že Juha se rozhodl, že to riskne."
"Takže Jonne nedorazí?"
"Podle všeho ne."
"Výborně."
"Co máš proti Jonnemu?"
"Když je nemocnej? Všechno."
"..."
"Ale jinak ať se klidně zastaví, až se uzdraví. I s Juhou."
"Lásko, ty snad myslíš na..."
"Na co jinýho, pusinko. Na co jinýho..."
Žádné komentáře:
Okomentovat