Ležel jsem v Mattiho náručí a pomalu se uklidňoval.
Oba jsme byli zpocení, zadýchaní a, ehm... nazí.
Že usmiřovací sex je ten nejlepší? Možná nejlepší v našem vztahu. Ale na včerejšek s Jukkou neměl.
Ne ne, Jonne. Zapomeň na to a hned.
Nemohl jsem si nevšimnout, že mě Matti svírá o něco pevněji, než by to dělal za normálních okolností. A že i během toho sexu samotného byl nějak... důraznější. Víc majetnický.
Ne, že by to nebylo pochopitelné, ale...
"Je pravda to, co říká Jukka? Měl jsi pocit, že jsem to já?"
"Samozřejmě," zamumlal jsem. "Já... Chyběl jsi mi. Tak strašně moc."
Až teď mi došlo, že ve skutečnosti jsem na něj během celého toho turné skoro ani nemyslel.
Ale to určitě bylo jen tím množstvím práce...
"Ty mně taky. A stejně jsem nešukal s prvním modrookým blonďákem, co mi přišel do cesty."
"Nenajdeš tak snadno modrookýho blonďáka, co mi bude podobnej" ušklíbl jsem se.
"Ville?"
"Ten je podobnej Tommimu. A do Tommiho zamilovanej nejsi."
Vzdychl.
"Taky si nejsme s Jukkou až TOLIK podobný."
"Jste. Jen si to neuvědomujete."
"A jsi si naprosto jistej, že sis SE MNOU nezačal jen proto, že se podobám JEMU?"
"Jak se vůbec můžeš ptát, Matti?!"
"Víš, když se mě někdo zeptá, jak se vůbec můžu ptát, získám pocit, že jsem uhodil hřebíček na hlavičku," zavrčel Matti a pustil mě z náruče. Posadil se, a já ho vzápětí napodobil.
"Proboha, Matti! To si nepamatuješ, jakej jsem na něj měl názor, když jsme se my dva dali dohromady?"
"Jo. Když už jsi u toho, nesnášel jsi ho ještě těsně před odjezdem. Kurva rychle svoje názory měníš."
"Promluvili jsme si."
"Promluvili... Nebo zašukali?"
"Nešukali jsme! Do včerejška jsme jeden na druhýho timhle způsobem nesáhli!" odsekl jsem. "Kurva, dochází ti, že přímo nechutně ŽÁRLÍŠ?!"
"A ty máš pocit, že se mi můžeš DIVIT?!" vykřikl. "Ne... Tohle prostě nemá cenu."
"Cože?!" vyjekl jsem. "Co nemá cenu?!"
"Tohle. Pokračovat v tom... vztahu."
"Zbláznil ses? Matti, MILUJU TĚ! Sakra, udělal jsem obrovskej kiks, ale tohle si přece nezasloužím! Byla to blbost! Nebral bys to takhle, kdyby to nebyl on!"
"Jenže to BYL on! Nechápeš?"
"Ale bylo to jednou. Už se to nestane, přísahám! MATTI!"
Matti mě ignoroval. Vstal z postele a začal se oblékat.
"Víš, už když jsme spolu spali poprvý, říkal jsem si, že je to celý jen velká chyba," zavrtěl hlavou. "Ale pak jsem si zase řekl, že se tomu nesmím bránit, protože to třeba bude FAJN. A bylo. A třeba by bylo i dál. Jen kdybys neměl potřebu vyspat se zrovna S NÍM! Do prdele, proč ne s nějakym bedňákem?!"
"Protože toho jedinýho, co je buzerant, už sbalil ten kouzelnej Japoneček," ušklíbl jsem se.
"Panebože... Kurva, i kdyby sis s nima dal třeba trojku, vadilo by mi to míň!" zaječel.
"Já vím, Matti. Já vím. Sakra, byl to jen vtip. Prosím, Matti!"
Sklouzl jsem z postele a padl na kolena. A on se otočil zády.
"Nech toho. Jsi směšnej."
"Matti, nechci o tebe přijít!" zakňučel jsem.
"Stalo se," pokrčil rameny.
"Vždyť jsem mu řekl tvým jménem!"
"To je mi ukradený. Už se o tom nechci bavit, Jonne."
"Já tě nenechám odejít!"
Vyskočil jsem a zády se opřel o dveře. Matti už byl skoro oblečený.
"Jonne, děláš ze sebe idiota," informoval mě teď.
"To mi nevadí," zavrtěl jsem rázně hlavou.
"Mně ano!" zavrčel. "Jonne..."
"Prosím, Matti, dej mi šanci. Poslední šanci. Zůstaň tu, jak bylo v plánu. Prosím, udělám cokoliv. COKOLIV!"
Prohlédl si mě. Až teď mi pořádně docházelo, že já jsem pořád nahý. Olízl jsem si rty. Krev se mi nahrnula do obličeje.
Což bylo určitě lepší, než kdyby se hrnula... někam jinam.
"Fajn," kývl nakonec. "Ale... Jestli můžeš, nechci tě vidět bavit se s ním víc, než bude naprosto nezbytně nutný. Aspoň přede mnou. Aspoň teď. Jo, a bylo by fajn, kdybys přece jen ignoroval toho bedňáka a toho... Sakra, jak že se to..."
"Sohei," řekl jsem. "Vážně bezvadnej kluk."
"Nevím. Jukka nás nikdy nepředstavil." Vzdychl. "Fajn. Dobře. Zůstanu tady ty dva dny."
"Matti. Matti, děkuju!" vydechl jsem a vrhl se mu kolem krku.
Váhal, než mě objal. Ale objal mě...
Žádné komentáře:
Okomentovat