Myslel jsem, že ho na místě zabiju, když se vřítil do toho pokoje. Nejspíš bych to i udělal, kdyby mi ho... ten zelenooký hezounek, jehož jméno jsem si právě nemohl uvědomit, tak krásně nekouřil.
Svým způsobem to byla i vtipná situace. Za pár let se tomu zasměju. Možná.
Zasměju se tomu nad Mattiho hrobem, pokud to náš čtrnáctiletý brouček udělá ještě JEDINKRÁT.
Byla to úleva, hrozná úleva, když za ním ty dveře zaklaply.
A udělal jsem se pak už během minutky. Rychle vyhonit hezounka, vypoklonkovat hezounka... možná z toho byl trošku zmatený.
Nevadí.
Na mě čekal oběd. A už jsem měl vážně zatraceně velký HLAD.
Když jsem vešel do kuchyně, Matti ani nezvedl oči.
Vzal jsem svoje hranolky a hamburger a posadil se ke stolu, přímo naproti Mattimu.
"Fuj, to je studený," frkl jsem, když jsem vzal do pusy první hranolku.
"Pokud sis nevšimnul, bráško, venku zase začalo MRZNOUT. A z toho rychlýho občerstvení je to skoro deset minut. Ale mohlo to bejt ještě aspoň VLAŽNÝ, kdybys-"
"A vůbec," přerušil jsem jeho drzosti. "Myslíš, že si máma představovala HAMBURGER, když řekla, ať někde koupíš něco k obědu?"
"Ne," ušklíbl se. "Ale ty ano."
Uznale jsem pokýval hlavou.
"Jo, bráško... Máš mě přečtenýho."
Pousmál se.
"Víš, Jukko, máme MIKROVLNKU."
V ten moment se mi naježily vlasy na zátylku.
"Co jsme si O TOMHLE-"
"Mimochodem, když už byla řeč o mámě," naklonil hlavu, "nenechala tě ráno doma jen proto, že jsi UMÍRAL?"
"Už jsi slyšel o tom, že láska hory přenáší?" pozvedl jsem obočí.
"Láska? Pamatuješ si vůbec jeho jméno?"
"Proč by to nemohla bejt jenom FYZICKÁ láska, Matti?" rozhodil jsem rukama a z prstů mi vyletěla hranolka. "Kurva!"
"Kde jsi ho vůbec nabalil?"
"Včera odpoledne v knihovně."
"V KNIHOVNĚ?!"
"Ehm, ano. Byl tam za stejným účelem jako já. Najít někoho svolnýho k menšímu sexuálnímu poměru."
"Ach. Jasně."
"Vám dneska odpadla poslední hodina, co?"
"Počítal jsi, že ho i přefikneš?"
Pokýval jsem hlavou.
Žádné komentáře:
Okomentovat