Ano, poněkud zbytečně krátká kapitola... Opět z Mattiho pohledu.
Samozřejmě, že druhý den Jukka umíral dál. Tedy, on umíral už večer. Pravda, kašlal a chraptěl velmi přesvědčivě, což ovšem možná částečně souviselo i s tím, že už zhruba tak dva roky potají kouřil.
A ano, mám na mysli cigarety.
A koneckonců už byl stejně pátek a oni ve škole neměli žádné důležité předměty, tak proč by nezůstal doma, když se necítí dobře, chudáček?
Když jsem přišel domů, ten kluk tam tentokrát nebyl. Jukka se opíral o okno v kuchyni, v prstech ležérně držel zapálenou cigaretu a díval se ven.
"Nenastydneš takhle ještě víc, ty naše malý chuďátko?" ušklíbl jsem se.
Otočil se a trhl nahoru jedním koutkem úst. Možná to byl úsměv, možná úšklebek, kdo ví.
"Zavři hubu, Mattíku," řekl. "Jestli se o tomhle máma dozví, vím, od koho to bude. TAKŽE..."
"Proboha, víš, že jsi PROTIVNEJ?" frkl jsem a postavil na stůl malou tašku. "Tvůj dnešní oběd, mimochodem."
"Jo, jsem protivnej," zamumlal, vyhodil nedopalek z okna a otočil se ke stolu.
"Skoro jako by sis nezašukal."
"Taky nezašukal,"zavrčel. "Ten zkurvenej bastard nepřišel. Asi se mu nelíbila představa, že nás ZASE přepadneš v nejlepším, ty zkurvenej-"
"Má se to máma fakt dozvědět?" pozvedl jsem obočí.
Vytřeštil oči.
"Přísahám, že jestli to řekneš, tak si tu protivnost napravím NA TOBĚ osobně! Za to, co jsi mi udělal, si taky nic jinýho nezasloužíš!"
"Ježiš, Jukko!" vyjekl jsem. "Ty sis fakt potřeboval zasouložit, co?"
"Ano, to potřeboval. Honil jsem si ho od rána už dvakrát! Ne, počkej... třikrát! Zatraceně, ano, potřeboval jsem sex! A KVŮLI TOBĚ-"
"Nechceš se radši NAJÍST?" protočil jsem panenky. "Možná ti pak přestane takhle přeskakovat, bráško..."
Samozřejmě, že druhý den Jukka umíral dál. Tedy, on umíral už večer. Pravda, kašlal a chraptěl velmi přesvědčivě, což ovšem možná částečně souviselo i s tím, že už zhruba tak dva roky potají kouřil.
A ano, mám na mysli cigarety.
A koneckonců už byl stejně pátek a oni ve škole neměli žádné důležité předměty, tak proč by nezůstal doma, když se necítí dobře, chudáček?
Když jsem přišel domů, ten kluk tam tentokrát nebyl. Jukka se opíral o okno v kuchyni, v prstech ležérně držel zapálenou cigaretu a díval se ven.
"Nenastydneš takhle ještě víc, ty naše malý chuďátko?" ušklíbl jsem se.
Otočil se a trhl nahoru jedním koutkem úst. Možná to byl úsměv, možná úšklebek, kdo ví.
"Zavři hubu, Mattíku," řekl. "Jestli se o tomhle máma dozví, vím, od koho to bude. TAKŽE..."
"Proboha, víš, že jsi PROTIVNEJ?" frkl jsem a postavil na stůl malou tašku. "Tvůj dnešní oběd, mimochodem."
"Jo, jsem protivnej," zamumlal, vyhodil nedopalek z okna a otočil se ke stolu.
"Skoro jako by sis nezašukal."
"Taky nezašukal,"zavrčel. "Ten zkurvenej bastard nepřišel. Asi se mu nelíbila představa, že nás ZASE přepadneš v nejlepším, ty zkurvenej-"
"Má se to máma fakt dozvědět?" pozvedl jsem obočí.
Vytřeštil oči.
"Přísahám, že jestli to řekneš, tak si tu protivnost napravím NA TOBĚ osobně! Za to, co jsi mi udělal, si taky nic jinýho nezasloužíš!"
"Ježiš, Jukko!" vyjekl jsem. "Ty sis fakt potřeboval zasouložit, co?"
"Ano, to potřeboval. Honil jsem si ho od rána už dvakrát! Ne, počkej... třikrát! Zatraceně, ano, potřeboval jsem sex! A KVŮLI TOBĚ-"
"Nechceš se radši NAJÍST?" protočil jsem panenky. "Možná ti pak přestane takhle přeskakovat, bráško..."
Žádné komentáře:
Okomentovat