Sir Christus sebou okázale praštil do křesla, načež hlasitě vzdychl a rukama si protřel oči.
"Kurva, nikdo mi neřekl, že zařizování novýho bytu je tak vysilující záležitost!" pronesl, i když v místnosti nikdo nebyl.
"Zmlkni!" ozval se z kuchyně ženský hlas. "A jestli sis sednul, tak koukej zase tryskem vstát! Já ani Juha ti tu nebudeme dělat otroky, zatímco ty si budeš válet prdel, je ti to jasný?!"
Christus vytřeštil oči a během vteřiny, ještě než se ve dveřích obýváku objevila zrzavá majitelka onoho hlasu, vyskočil zase na nohy.
"Ehm, Rakelinko, není nutný se rozčilovat, ne? NE?!"
"Ale je," frkla Rakel. "Hele, mám už totálně rozmáčený ruce, jak ti drhnu koupelnu, linku a skříňky, a to mě ještě furt bolí noha, jak jsi mi na ni hodil tu skříňku!"
"Byla těžká a vyklouzla mi!" hájil se Christus.
"JÁ NEDOMLUVILA! Japa teď v ložnici sám věší závěsy, v kuchyni je už pověsil, a ty jsi línej udělat to samý v obýváku?!"
"Ale já... Já tady musel pořádně přešoupat a uspořádat ten nábytek," pípl Christus. "To je taky docela těžký."
"Koukej pověsit ty závěsy!"
"Ano. Ano, madam, jistě, madam!"
Dílem vteřinky už Christus balancoval na židli a vykonával uloženou činnost.
"Rakelinko, jestli ho ještě chvíli budeš takhle peskovat, budu ho ještě večer muset hodit zpátky do Tampere," konstatoval Jack, který právě taktéž dorazil ke dveřím obývacího pokoje.
"Já ho kopnu do prdelky, on doletí," zaculila se Rakel. "Máš hotovo?"
"Jo, ložnice víceméně je. Potřebuje jen povlíct peřiny."
Rakel vrhla skeptický pohled směrem k Christusovi, který právě se soustředěným výrazem na tváři balancoval na židli.
"No jo, já to udělám," ušklíbla se. Políbila Jacka na rty a odešla.
"Teda, Japo..." zabručel Christus. "Nechápu, jak s tou ženskou vydržíš!"
"Co na to říct? Miluju ji přesně takovou, jaká je," zaculil se Jack. "Ale bacha, ať tě neslyší, nebo poletíš až do Oulu."
"No jo, prosim... KURVA!"
Christusovo vysoké tělo, které mu zjevně neskýtalo při věšení závěsů žádnou zvláštní výhodu, se nepříliš elegantně sneslo k zemi.
"Co děláš, ty pako?!" vytřeštil Japa oči. "V pohodě?"
"Jo..." zamumlal Christus, zatímco se sbíral ze země. "Trochu jsem si narazil ruku..."
"Probůh, Kristiane, ty seš fakt chlap snů!" ozvala se Rakel, která se po ráně způsobené Christusovým pádem přihnala zpátky. Teď došla až k poraněnému kytaristovi. "Pojď sem, dám ti na to... No, dám ti na to aspoň studenou utěrku. Juho, lásko..."
"To víš, že to dověším," mrkl Jack.
"Vidíš? Tak to má vypadat," zasmála se Rakel a vzala Christuse kolem pasu. "Jdeme. Pak ti povlíknu peřiny, a jestli budeš chtít jít spát, tak už tě tady necháme. Je pozdě. Vybalit ti můžeme zítra."
Christus se kousl do rtu při zmínce o tom, že bude v bytě ponechán vlastnímu osudu. Nevěděl, jestli doufal, že tu s ním Jack a Rakel zůstanou přes noc, jakkoliv to znělo jako naprostá blbost, ale teď, když to řekla...
Prostě se děsil toho, že v tom novém prostředí zůstane úplně sám.
Žádné komentáře:
Okomentovat