Tak, a máme tu konec heterárny. Přežili jste to bez úhony,
ne? Pokud ne, no... pardon? Ale víte, a teď vám svěřím malé tajemství...
Já mám Rakel fakt ráda. Takže... Prostě tak. Třeba zas příště tu bude
něco, co bude vyhovovat vám. Užijte si poslední kapitolu.
"STŮJ!" vyhrkl jsem, než Rakel stihla vejít dovnitř. "Takhle to nejde!"
"Co?" zamrkala. "Juho!" zavýskla vzápětí, když jsem ji zvedl do náruče a přenesl přes práh. Až v předsíni jsem ji posadil na zem a zabouchl dveře.
Rakel jen stála a usmívala se.
Byla tak krásná v těch bílých letních šatech. A s tím prstýnkem na ruce.
"Moje nádherná ženuška..." zaculil jsem se. "Moje. Celá... MOJE."
"Ani nevíš, do čeho jsi vlezl, Juho," olízla si rty. "Právě jsi udělal životní chybu."
"Ne, tomu nevěřím. Po tom roce... Přesně vím, do čeho jdu."
Vzal jsem ji kolem pasu a políbil ji. Vášnivě.
Tak, jako jsem si to při obřadu vážně nedovolil.
"Miluju tě, Tiino," usmál jsem se.
"Miluju tě, Juho," odvětila.
"Ložnice?" navrhl jsem.
"Je teprve šest," zakřenila se. "Ale... Jo, je to docela dobrej nápad..."
Vášnivý polibek. Skopl jsem z nohou boty, zatímco Rakel mi sundala koženou bundu.
Řekněme, že jsme ten obřad pojali dost neformálně.
Odstoupila ode mě, jen o kousek, a obratně si rozepnula a sundala svoje bílé páskové boty.
Zase jsem ji objal a políbil ji, ale tentokrát jsem ji začal o něco důrazněji postrkovat směrem k ložnici. Zabořila prsty do mých vlasů a vzdychla.
Hned za dveřmi jsme se zastavili. Rozepnul jsem zip na jejích šatech a pomohl jim sklouznout na zem. Rakel mi na oplátku přetáhla přes hlavu černé tílko.
Přitiskli jsme se na sebe, teď už kůži na kůži, já čím dál tím vzrušenější, ona zjevně taky, podle toho, jak rychle se začala dobývat do mých kožených kalhot. Na oplátku jsem jí rozepnul podprsenku.
Rakel, moje úžasná Rakel.
Spodní prádlo letělo dolů skoro okamžitě.
Rakel mě odstrčila, lehla si na postel a provokativně se usmála. Pak beze studu roztáhla nohy a mimo jiné mi tak odhalila další ze svých piercingů.
Kousl jsem se do rtu. Klekl jsem si a našpulil rty do vzdušného polibku, než jsem se těmi samými rty objal zmíněný piercing. Rakel vzdychla a její hlava padla na matraci.
Dráždil jsem ji jazykem. Zbožňoval jsem to. Vzrušovalo mě to. To, jak se trochu třásla, to, jak vzdychání pomalu přerůstalo ve sténání, to, jak chutnala...
"Juho. Juho, ne..."
Její ústa říkala ne, ale její ruka v mých vlasech, která tlačila mou hlavu do jejího klína, říkala zcela jednoznačné ano.
Moje dokonalá Rakel Liekki.
Jen pár kmitnutí jazykem, než se ložnicí rozlehl výkřik a Rakelina záda se prudce prohnula vzhůru.
Zhluboka oddychovala a na tváři měla blažený výraz, když jsem se posunul a lehl si nad ni. Políbil jsem ji. Jednu ruku mi líně obtočila kolem pasu, zatímco tou druhou sjela až na zadeček. To byl jasný pokyn.
Zasténala, když jsem do ní vnikl.
Usmál jsem se a zadíval se jí do očí.
Pořád jsem nevěřil, že jsem si tu úžasnou holku vážně vzal...
"Co?" zamrkala. "Juho!" zavýskla vzápětí, když jsem ji zvedl do náruče a přenesl přes práh. Až v předsíni jsem ji posadil na zem a zabouchl dveře.
Rakel jen stála a usmívala se.
Byla tak krásná v těch bílých letních šatech. A s tím prstýnkem na ruce.
"Moje nádherná ženuška..." zaculil jsem se. "Moje. Celá... MOJE."
"Ani nevíš, do čeho jsi vlezl, Juho," olízla si rty. "Právě jsi udělal životní chybu."
"Ne, tomu nevěřím. Po tom roce... Přesně vím, do čeho jdu."
Vzal jsem ji kolem pasu a políbil ji. Vášnivě.
Tak, jako jsem si to při obřadu vážně nedovolil.
"Miluju tě, Tiino," usmál jsem se.
"Miluju tě, Juho," odvětila.
"Ložnice?" navrhl jsem.
"Je teprve šest," zakřenila se. "Ale... Jo, je to docela dobrej nápad..."
Vášnivý polibek. Skopl jsem z nohou boty, zatímco Rakel mi sundala koženou bundu.
Řekněme, že jsme ten obřad pojali dost neformálně.
Odstoupila ode mě, jen o kousek, a obratně si rozepnula a sundala svoje bílé páskové boty.
Zase jsem ji objal a políbil ji, ale tentokrát jsem ji začal o něco důrazněji postrkovat směrem k ložnici. Zabořila prsty do mých vlasů a vzdychla.
Hned za dveřmi jsme se zastavili. Rozepnul jsem zip na jejích šatech a pomohl jim sklouznout na zem. Rakel mi na oplátku přetáhla přes hlavu černé tílko.
Přitiskli jsme se na sebe, teď už kůži na kůži, já čím dál tím vzrušenější, ona zjevně taky, podle toho, jak rychle se začala dobývat do mých kožených kalhot. Na oplátku jsem jí rozepnul podprsenku.
Rakel, moje úžasná Rakel.
Spodní prádlo letělo dolů skoro okamžitě.
Rakel mě odstrčila, lehla si na postel a provokativně se usmála. Pak beze studu roztáhla nohy a mimo jiné mi tak odhalila další ze svých piercingů.
Kousl jsem se do rtu. Klekl jsem si a našpulil rty do vzdušného polibku, než jsem se těmi samými rty objal zmíněný piercing. Rakel vzdychla a její hlava padla na matraci.
Dráždil jsem ji jazykem. Zbožňoval jsem to. Vzrušovalo mě to. To, jak se trochu třásla, to, jak vzdychání pomalu přerůstalo ve sténání, to, jak chutnala...
"Juho. Juho, ne..."
Její ústa říkala ne, ale její ruka v mých vlasech, která tlačila mou hlavu do jejího klína, říkala zcela jednoznačné ano.
Moje dokonalá Rakel Liekki.
Jen pár kmitnutí jazykem, než se ložnicí rozlehl výkřik a Rakelina záda se prudce prohnula vzhůru.
Zhluboka oddychovala a na tváři měla blažený výraz, když jsem se posunul a lehl si nad ni. Políbil jsem ji. Jednu ruku mi líně obtočila kolem pasu, zatímco tou druhou sjela až na zadeček. To byl jasný pokyn.
Zasténala, když jsem do ní vnikl.
Usmál jsem se a zadíval se jí do očí.
Pořád jsem nevěřil, že jsem si tu úžasnou holku vážně vzal...
Žádné komentáře:
Okomentovat