"Ale no tak, ukaž mi je!" škemral Christus.
"Nech toho. To nejde," odbýval ho Jonne.
"Oškubaný kuřátko! PROSÍM!"
"Huš, ty skunku! Neukážu!"
"Proč ne? Co by ti to udělalo?!"
"Vám by to třeba přineslo smůlu!"
"Jonne, není žádná pověra, která by dokazovala tvé tvrzení, že když nevěsta před svatbou vidí snubní prstýnky, přinese to neštěstí," informovala Patti od počítače, na kterém právě prohlížela internetové stránky s přehledem všech svatebních pověr a zvyklostí.
"Oficiálně ne!" pozvedl Jonne sklenici s koňakem, ze které už slušnou chvíli notně upíjel. "Oficiálně se to neví, ale tradovalo se to u nás v rodině! Moje sestra-"
"Ty nemáš sestru, Jonne," poznamenala kousavě Helena.
"Ehm... sestřenka?" zaváhal Jonne.
"Jonne?" zavrčel Christus. "Opravdu začínám mít silné podezření, že..."
"Přísahám, dal jsem je do nočního stolku a nevyndal! Jenže tam nejsou!" padl Jonne na kolena.
"Tys je ztratil!" vřískl Christus. "Ztratil jsi moje snubní prsteny!"
"Tvoje a Anttiho," pípl Jonne.
"Moje prstýnky!" zalkal Christus.
"To mluvíš o těch, co jsem včera našel pod postelí?" vzhlédl Juha od katalogu červených barev na vlasy.
"Tys je viděl?" zbystřil Christus.
"V růžový sametový krabičce, chirurgická ocel, v ní vyrytý K a A, spojený provazem?" zavzpomínal Juha.
"Ano!" přikývl horlivě Christus.
"Tak ty jsou ve druhým nočním stolku," oznámil Juha.
Christus se zvedl a vystřelil do Jonneho ložnice. Po chvíli se s vítězným výrazem ve tváři a sametovou krabičkou v ruce vrátil.
"Tohle nechápu," složil Jonne hlavu do dlaní. "Jak se ta věc dostala na zem?"
"Nejspíš prostě vypadly, když ses předevčírem v noci sápal pro lubrikant," pokrčil Juha rameny. "Ale hlavní je, že jsem je našel, ne?"
"Ty jsi můj šikovnej rudovlásek..." podrbal ho Jonne pod bradou.
"Hm..." zavrněl Juha. "Počkat. Šikovnej jsem, rudovlasej taky, ale nikdy nebudu tvůj!"
"O tom si ještě promluvíme," ujistil ho Jonne.
"Hm, sličná panno..." zavrněl Juha.
Natti, Patti, Juha, Jonne a Helena otočili hlavy k Christusovi. Poprvé a naposled ho chtěli nechat říci, že Jonne panna zaručeně není, protože o té skutečnosti se kytarista přesvědčil na vlastní penis. A i kdyby Jonne předtím panna čirou náhodou byl, po tomto ověřování... by stejně již nebyl. Ale Jukka Kristian Mikkonen byl příliš zaujatý těmi dvěma kousky stříbřitě lesklého kovu.
"To je taková nádhera..." vzdychl Christus.
"Mně se líbí víc ty, co jsme si pořídili já a Larry," usmála se Helena. "Doufám, že je bráška taky někam nezahrabal. I když ten nemá důvod sápat se pro lubrikant, že..."
"To byla rádoby vtipná poznámka!" zamračil se Jonne. Ani ne tak vlivem vzteku, jako spíš onoho přemýšlení, které byl nucen vyvinout pro odhalení rádoby vtipné poznámky.
"Jaký jste si vlastně pořídili ty a Larry?" zeptala se Natti.
"Vůbec jste nám je neukázali!" postěžovala si Patti.
"Uvidíte je zítra při obřadu," mrkla Helena.
"Tak dlouho to nevydržím!" zaúpěla Natti.
"Prosím, Heli!" poskočila Patti. "Aspoň popsat!"
"No..." zaculila se Helena. "Jsou to takový obyčejný kroužky z bílýho zlata. Uprostřed mají bílej kamínek, nijak velkej. Chtěli jsme něco, co budeme stejně dobře moct nosit oba. A myslím, že na Larryho ruce ta věcička vypadá přímo skvěle. A když Lauri bude ještě držet cigaretu..."
"Jo, Larry je sexy, když kouří," kousl se Christus do rtu.
"Copak on ti někdy..." zalapal po dechu Juha.
"Cigarety!" zařval Christus.
"Už jsem si říkal," zazubil se Jonne.
"Já si zase říkala, že mu snad budu muset říct NE!" prohlásila Helena.
"Tak to ani nezkoušej!" varovala ji Patti.
"Jinak Nakkimu řeknu, že jsem jeho nabídku zvážila, ale musím ji odmítnout!" pohodila Natti vlasy. Když se na ni upřelo pět párů očí, nervózně se zarazila.
"Nabídku?" zopakoval nevěřícně Christus.
"No, jak bych to..." ošila se Natti. "Nakkísek mě včera večer..."
"To je nám všem jasný!" přerušila ji Patti. "Radši vysvětluj, proč o tom jakožto tvoje dvojče nic nevím!"
"Nech toho. To nejde," odbýval ho Jonne.
"Oškubaný kuřátko! PROSÍM!"
"Huš, ty skunku! Neukážu!"
"Proč ne? Co by ti to udělalo?!"
"Vám by to třeba přineslo smůlu!"
"Jonne, není žádná pověra, která by dokazovala tvé tvrzení, že když nevěsta před svatbou vidí snubní prstýnky, přinese to neštěstí," informovala Patti od počítače, na kterém právě prohlížela internetové stránky s přehledem všech svatebních pověr a zvyklostí.
"Oficiálně ne!" pozvedl Jonne sklenici s koňakem, ze které už slušnou chvíli notně upíjel. "Oficiálně se to neví, ale tradovalo se to u nás v rodině! Moje sestra-"
"Ty nemáš sestru, Jonne," poznamenala kousavě Helena.
"Ehm... sestřenka?" zaváhal Jonne.
"Jonne?" zavrčel Christus. "Opravdu začínám mít silné podezření, že..."
"Přísahám, dal jsem je do nočního stolku a nevyndal! Jenže tam nejsou!" padl Jonne na kolena.
"Tys je ztratil!" vřískl Christus. "Ztratil jsi moje snubní prsteny!"
"Tvoje a Anttiho," pípl Jonne.
"Moje prstýnky!" zalkal Christus.
"To mluvíš o těch, co jsem včera našel pod postelí?" vzhlédl Juha od katalogu červených barev na vlasy.
"Tys je viděl?" zbystřil Christus.
"V růžový sametový krabičce, chirurgická ocel, v ní vyrytý K a A, spojený provazem?" zavzpomínal Juha.
"Ano!" přikývl horlivě Christus.
"Tak ty jsou ve druhým nočním stolku," oznámil Juha.
Christus se zvedl a vystřelil do Jonneho ložnice. Po chvíli se s vítězným výrazem ve tváři a sametovou krabičkou v ruce vrátil.
"Tohle nechápu," složil Jonne hlavu do dlaní. "Jak se ta věc dostala na zem?"
"Nejspíš prostě vypadly, když ses předevčírem v noci sápal pro lubrikant," pokrčil Juha rameny. "Ale hlavní je, že jsem je našel, ne?"
"Ty jsi můj šikovnej rudovlásek..." podrbal ho Jonne pod bradou.
"Hm..." zavrněl Juha. "Počkat. Šikovnej jsem, rudovlasej taky, ale nikdy nebudu tvůj!"
"O tom si ještě promluvíme," ujistil ho Jonne.
"Hm, sličná panno..." zavrněl Juha.
Natti, Patti, Juha, Jonne a Helena otočili hlavy k Christusovi. Poprvé a naposled ho chtěli nechat říci, že Jonne panna zaručeně není, protože o té skutečnosti se kytarista přesvědčil na vlastní penis. A i kdyby Jonne předtím panna čirou náhodou byl, po tomto ověřování... by stejně již nebyl. Ale Jukka Kristian Mikkonen byl příliš zaujatý těmi dvěma kousky stříbřitě lesklého kovu.
"To je taková nádhera..." vzdychl Christus.
"Mně se líbí víc ty, co jsme si pořídili já a Larry," usmála se Helena. "Doufám, že je bráška taky někam nezahrabal. I když ten nemá důvod sápat se pro lubrikant, že..."
"To byla rádoby vtipná poznámka!" zamračil se Jonne. Ani ne tak vlivem vzteku, jako spíš onoho přemýšlení, které byl nucen vyvinout pro odhalení rádoby vtipné poznámky.
"Jaký jste si vlastně pořídili ty a Larry?" zeptala se Natti.
"Vůbec jste nám je neukázali!" postěžovala si Patti.
"Uvidíte je zítra při obřadu," mrkla Helena.
"Tak dlouho to nevydržím!" zaúpěla Natti.
"Prosím, Heli!" poskočila Patti. "Aspoň popsat!"
"No..." zaculila se Helena. "Jsou to takový obyčejný kroužky z bílýho zlata. Uprostřed mají bílej kamínek, nijak velkej. Chtěli jsme něco, co budeme stejně dobře moct nosit oba. A myslím, že na Larryho ruce ta věcička vypadá přímo skvěle. A když Lauri bude ještě držet cigaretu..."
"Jo, Larry je sexy, když kouří," kousl se Christus do rtu.
"Copak on ti někdy..." zalapal po dechu Juha.
"Cigarety!" zařval Christus.
"Už jsem si říkal," zazubil se Jonne.
"Já si zase říkala, že mu snad budu muset říct NE!" prohlásila Helena.
"Tak to ani nezkoušej!" varovala ji Patti.
"Jinak Nakkimu řeknu, že jsem jeho nabídku zvážila, ale musím ji odmítnout!" pohodila Natti vlasy. Když se na ni upřelo pět párů očí, nervózně se zarazila.
"Nabídku?" zopakoval nevěřícně Christus.
"No, jak bych to..." ošila se Natti. "Nakkísek mě včera večer..."
"To je nám všem jasný!" přerušila ji Patti. "Radši vysvětluj, proč o tom jakožto tvoje dvojče nic nevím!"
Žádné komentáře:
Okomentovat