"CO jsi udělal?!" vytřeštil Antti oči.
"Požádal jsem ji o ruku," pípl Nakki.
"A proč o tom já nic nevím?" vyjekl Jay. "Jsem tvůj nejlepší kámoš!"
"Krom toho bydlí hned vedle tebe," doda Larry.
"Já... já... Já to nechtěl nikomu říkat, dokud nebudu vědět, že to přijme," vypravil ze sebe Nakki. "A teď to teda ještě nevím, ale vy jste to ze mě už vytáhli!"
"Ty vole, copak jsi zešílel?!" zaječel Jay.
"Hele, vážně se omlouvám, ale-"
"Proč jsi to udělal?!" pokračoval Jay.
"Protože ji mocinky moc miluju," zaculil se Nakki.
"A co MOJE city?!" dramatizoval Jay.
"Tak poslyš, jestli tohle má bejt nějakej tvůj comig-out, tak díky, ale já nemám zájem!" ujistil ho již předem Nakki. Zároveň se rozhodl začít od bubeníka udržovat bezpečnou pětimetrovou vzdálenost.
"To není coming-out!" rval si Jay své krátké vlasy. "Tady jde o něco úplně jinýho!"
"Ehm... o co?" odkašlal si opatrně Larry.
"Já budu muset požádat o ruku Patti!" vzlykl Jay.
"A?" pozvedl obočí Ahti. "Tak ji prostě požádáš."
"Jenže kdo řekl, že CHCI?!" vykřikl Jay.
Nastalo ohromené ticho.
"Ty snad... nechceš?" vydechl po dobré minutě Nakki.
"Brácho, nechci ti kazit iluze..." položil bubeník ruku na klávesistovo rameno. "Já ji prostě nemiluju tak bezmezně jako ty Natti."
"J... jenže... že..." vykoktal Nakki.
"Copak?" dotázal se Antti.
"Holky chtějí společnou svatbu!" kníkl Nakki. "Jejich máma jim plánuje společnou svatbu! JÁ chtěl společnou svatbu! Chceš mi říct, že se s Nattinečkou musím ROZEJÍT?!"
"Ne!" vykřikl Antti. "To ani nezkoušej! Vy dva se NEROZEJDETE!"
"Správně," kývl Ahti. "NA to se neodvažuj ani pomyslet!"
"A když odvážím?!" založil Nakki ruce v bok.
"Neodvážíš," konstatoval Larry. "A víš proč? Protože bys bez ní zešílel. Stejně jako já bych zešílel bez svojí Helenky! Sakra, jak já jsem Jonneho tetičce Jůlince vděčnej za to, že umřela!"
"Chudák stará paní," frkl Ahti.
"Kdyby neumřela, nikdy Helenku nepotkám!" hájil se Larry.
"Taky bys nikdy nepotkal mě!" vypjal Aahti hruď.
"Hele, tím, že mi budeš vypočítávat zápory, ten jedinej klad nepřebiješ!" zasmál se Larry.
"Debile!" zavrčel Ahti. "Ty kudrnatá ovce jedna!"
"Tak bacha! Já nejsem ovce!" ohradil se Larry.
"Ale jsi! A brzo budeš okroužkovaná ovce!ů chichotal se Jay.
"Já nejsem ovce!ů zopakoval tvrdohlavě Larry.
"Tak co jsi, no? Co jsi?" vyzvídal Antti.
"Helenka říká," zamával Larry čerstvě zapálenou cigaretou, "že jsem Temelín!"
"Co to?" zamrkal Jay.
"Taková věcička v Český republice, která za celou svou existenci rozhodně nevypustí tolik kouře, jako Larry za týden," poznamenal Ahti kousavě.
"Věcička?" nechápal Antti.
"Je to jaderná elektrárna!" pochlubil se svými znalostmi Larry. "Už v tý Africe došli daleko, co?"
"Berme to tak," opřel se Nakki o polštář na gauči. "Ačkoliv si stále myslí, že je to v Africe, aspoň zná tamní významná místa. Takže polož tu kudlu, Ahti!"
"A když Larry tak hezky všechno ví..." rozhlédl se Jay. "Kde je Tommi?"
"Před hodinou šel pro tu další flašku vodky," odvětil bleskově Larry.
"Moje vodka!" vyskočil Nakki.
"Hele, touhle dobou v sobě nejspíš už nemá jen vodku, ale nejspíš celej tvůj minibar!" křikl za pryč sprintujícím klávesistou Ahti.
"No to ne!" zaječel Nakki. "Tommi Liimatainene!"
"Ano?" škytl hlas v kuchyni.
"Ty... Moje POSLEDNÍ flaška absinthu!"
"Pro... promiň, Nakkínečku, ale jak jistě sám MÓC dobře víš, absinth je ve Finsku nelegální, tudíž jsem ho byl nucen zle... zlikvidovat! Nebo aspoň tolik, kolik jsem dokázal."
"Ale... celou PŮLKU?!"
"Nakkínku... Musím se přece ujistit, že se všici nevožerete jako prasata!"
"To ten pravej. Tak vstáváme. Kurva, ty jsi těžkej jak slon... Šup, vstávej. Jdeme si lehnout."
"Co myslíš, půjčil by mi Larroušek cígíčko? Docela bych si zakouřil. Ale ne Anttiho.... Třeba by ale Kištianek... Co dybych si... zakouřil..."
"Mno," mlaskl Antti, zatímco kolem nich Nakki vlekl manažerovo bezvládné tělo. "Nemůžu se zbavit pocitu, že se starým Tommim jsme měli podstatně míň starostí, pánové..."
"Požádal jsem ji o ruku," pípl Nakki.
"A proč o tom já nic nevím?" vyjekl Jay. "Jsem tvůj nejlepší kámoš!"
"Krom toho bydlí hned vedle tebe," doda Larry.
"Já... já... Já to nechtěl nikomu říkat, dokud nebudu vědět, že to přijme," vypravil ze sebe Nakki. "A teď to teda ještě nevím, ale vy jste to ze mě už vytáhli!"
"Ty vole, copak jsi zešílel?!" zaječel Jay.
"Hele, vážně se omlouvám, ale-"
"Proč jsi to udělal?!" pokračoval Jay.
"Protože ji mocinky moc miluju," zaculil se Nakki.
"A co MOJE city?!" dramatizoval Jay.
"Tak poslyš, jestli tohle má bejt nějakej tvůj comig-out, tak díky, ale já nemám zájem!" ujistil ho již předem Nakki. Zároveň se rozhodl začít od bubeníka udržovat bezpečnou pětimetrovou vzdálenost.
"To není coming-out!" rval si Jay své krátké vlasy. "Tady jde o něco úplně jinýho!"
"Ehm... o co?" odkašlal si opatrně Larry.
"Já budu muset požádat o ruku Patti!" vzlykl Jay.
"A?" pozvedl obočí Ahti. "Tak ji prostě požádáš."
"Jenže kdo řekl, že CHCI?!" vykřikl Jay.
Nastalo ohromené ticho.
"Ty snad... nechceš?" vydechl po dobré minutě Nakki.
"Brácho, nechci ti kazit iluze..." položil bubeník ruku na klávesistovo rameno. "Já ji prostě nemiluju tak bezmezně jako ty Natti."
"J... jenže... že..." vykoktal Nakki.
"Copak?" dotázal se Antti.
"Holky chtějí společnou svatbu!" kníkl Nakki. "Jejich máma jim plánuje společnou svatbu! JÁ chtěl společnou svatbu! Chceš mi říct, že se s Nattinečkou musím ROZEJÍT?!"
"Ne!" vykřikl Antti. "To ani nezkoušej! Vy dva se NEROZEJDETE!"
"Správně," kývl Ahti. "NA to se neodvažuj ani pomyslet!"
"A když odvážím?!" založil Nakki ruce v bok.
"Neodvážíš," konstatoval Larry. "A víš proč? Protože bys bez ní zešílel. Stejně jako já bych zešílel bez svojí Helenky! Sakra, jak já jsem Jonneho tetičce Jůlince vděčnej za to, že umřela!"
"Chudák stará paní," frkl Ahti.
"Kdyby neumřela, nikdy Helenku nepotkám!" hájil se Larry.
"Taky bys nikdy nepotkal mě!" vypjal Aahti hruď.
"Hele, tím, že mi budeš vypočítávat zápory, ten jedinej klad nepřebiješ!" zasmál se Larry.
"Debile!" zavrčel Ahti. "Ty kudrnatá ovce jedna!"
"Tak bacha! Já nejsem ovce!" ohradil se Larry.
"Ale jsi! A brzo budeš okroužkovaná ovce!ů chichotal se Jay.
"Já nejsem ovce!ů zopakoval tvrdohlavě Larry.
"Tak co jsi, no? Co jsi?" vyzvídal Antti.
"Helenka říká," zamával Larry čerstvě zapálenou cigaretou, "že jsem Temelín!"
"Co to?" zamrkal Jay.
"Taková věcička v Český republice, která za celou svou existenci rozhodně nevypustí tolik kouře, jako Larry za týden," poznamenal Ahti kousavě.
"Věcička?" nechápal Antti.
"Je to jaderná elektrárna!" pochlubil se svými znalostmi Larry. "Už v tý Africe došli daleko, co?"
"Berme to tak," opřel se Nakki o polštář na gauči. "Ačkoliv si stále myslí, že je to v Africe, aspoň zná tamní významná místa. Takže polož tu kudlu, Ahti!"
"A když Larry tak hezky všechno ví..." rozhlédl se Jay. "Kde je Tommi?"
"Před hodinou šel pro tu další flašku vodky," odvětil bleskově Larry.
"Moje vodka!" vyskočil Nakki.
"Hele, touhle dobou v sobě nejspíš už nemá jen vodku, ale nejspíš celej tvůj minibar!" křikl za pryč sprintujícím klávesistou Ahti.
"No to ne!" zaječel Nakki. "Tommi Liimatainene!"
"Ano?" škytl hlas v kuchyni.
"Ty... Moje POSLEDNÍ flaška absinthu!"
"Pro... promiň, Nakkínečku, ale jak jistě sám MÓC dobře víš, absinth je ve Finsku nelegální, tudíž jsem ho byl nucen zle... zlikvidovat! Nebo aspoň tolik, kolik jsem dokázal."
"Ale... celou PŮLKU?!"
"Nakkínku... Musím se přece ujistit, že se všici nevožerete jako prasata!"
"To ten pravej. Tak vstáváme. Kurva, ty jsi těžkej jak slon... Šup, vstávej. Jdeme si lehnout."
"Co myslíš, půjčil by mi Larroušek cígíčko? Docela bych si zakouřil. Ale ne Anttiho.... Třeba by ale Kištianek... Co dybych si... zakouřil..."
"Mno," mlaskl Antti, zatímco kolem nich Nakki vlekl manažerovo bezvládné tělo. "Nemůžu se zbavit pocitu, že se starým Tommim jsme měli podstatně míň starostí, pánové..."
Žádné komentáře:
Okomentovat