"Jacku!" zajásal jsem a rozpřáhl ruce.
"Christusi!" vyhrkl Japa a vrhl se mi do náruče.
"No jak se máš?" vyptával jsem se.
"Počkej..." zamyslel se. "Matthau se mnou totálně vyjebal, tudíž o mně prokazatelně nestojí. Život mám v prdeli, obličej rozřezanej a kluci ze skupiny mi vyhrožujou vyhazovem. A mně je to fuk!"
"Copak?" mrkl jsem. "Novej milenec?"
"Né, jen jedna prosouložená noc. Byl nádhernej, pevnej... Ale nic z toho nebude."
"No jo, co jinýho se taky dá očekávat od tvýho vztahu," zaznělo za námi. "A nechcete se přestat tvářit, jako byste se rok neviděli? Jste jako buzeranti..."
Poznal bych ten hlas, i kdyby se mi Japovy nehty tak prudce nezaryly do zad.
"Co TY tady pohledáváš?!" zaprskal Japa a rychle ode mě odskočil.
"A co ty?" odfrkl Matthau. Ano, on. Stál tam, sebevědomý, ve svojí kožené bundě, strniště na bradě. Pro Japu to muselo být čiré utrpení, protože právě tak ho nejvíc miloval. Tohle nemohlo dopadnout dobře.
"Helsinky jsou moje město," syčel Japa. Jeho postoj byl kočičí, přikrčený, jeho oči blýskaly. "Já se tu narodil, já tu žiju. Ale co tady chceš ty?!"
"Přišel jsem se podívat na bráchu," prohlásil arogantně Matthau.
"Vypadni!" zařval Jack.
"Proč?" ušklíbl se Matti.
Pohledem jsem Mikkovi naznačil, aby nenápadně zmizel. Tohle neměl vidět nikdo čtvrtý.
"Věř mi a vypadni, než se něco stane!" zopakoval svou žádost Japa.
"Znovu se tě musím zeptat, jaký k tomu mám důvod," provokoval Matti.
"Prosím, Mikkonene."
"Pro tebe Mikojan!"
"Proč tohle děláš?" zavrtěl Jack hlavou.
"Já ti nevím... Asi mě prostě vytáčíš," mávl Matti rukou. "Ale víš, já nemám v plánu odejít."
"Tak to tě budu muset donutit!"
Jackovo tělo náhle vyrazilo kupředu. Zuřivě se vrhl na Matthaua. Škrábal. Kousal.
"Japo, přestaň!" okřikla jsem ho a pracně Matthaua osvobodil. Jack nepřestával zuřit.
"Víš, Jackie, možná bys měl zvážit návštěvu odborníka," poznamenal Matti a upravil si pomačkanou bundu. "Ta tvoje agresivita se ti začíná vymykat."
Pak drze vešel do budovy.
"Já ho nenávidím. Já ho tak nenávidím..." vzlykl Japa.
Jemně jsem ho vzal kolem ramen a vedl do naší šatny. Sakra, Matti ho sem přišel trápit. I když, byla tu ještě jedna možnost. Že se svým velmi svérázným způsobem o něco snaží...
"Christusi!" vyhrkl Japa a vrhl se mi do náruče.
"No jak se máš?" vyptával jsem se.
"Počkej..." zamyslel se. "Matthau se mnou totálně vyjebal, tudíž o mně prokazatelně nestojí. Život mám v prdeli, obličej rozřezanej a kluci ze skupiny mi vyhrožujou vyhazovem. A mně je to fuk!"
"Copak?" mrkl jsem. "Novej milenec?"
"Né, jen jedna prosouložená noc. Byl nádhernej, pevnej... Ale nic z toho nebude."
"No jo, co jinýho se taky dá očekávat od tvýho vztahu," zaznělo za námi. "A nechcete se přestat tvářit, jako byste se rok neviděli? Jste jako buzeranti..."
Poznal bych ten hlas, i kdyby se mi Japovy nehty tak prudce nezaryly do zad.
"Co TY tady pohledáváš?!" zaprskal Japa a rychle ode mě odskočil.
"A co ty?" odfrkl Matthau. Ano, on. Stál tam, sebevědomý, ve svojí kožené bundě, strniště na bradě. Pro Japu to muselo být čiré utrpení, protože právě tak ho nejvíc miloval. Tohle nemohlo dopadnout dobře.
"Helsinky jsou moje město," syčel Japa. Jeho postoj byl kočičí, přikrčený, jeho oči blýskaly. "Já se tu narodil, já tu žiju. Ale co tady chceš ty?!"
"Přišel jsem se podívat na bráchu," prohlásil arogantně Matthau.
"Vypadni!" zařval Jack.
"Proč?" ušklíbl se Matti.
Pohledem jsem Mikkovi naznačil, aby nenápadně zmizel. Tohle neměl vidět nikdo čtvrtý.
"Věř mi a vypadni, než se něco stane!" zopakoval svou žádost Japa.
"Znovu se tě musím zeptat, jaký k tomu mám důvod," provokoval Matti.
"Prosím, Mikkonene."
"Pro tebe Mikojan!"
"Proč tohle děláš?" zavrtěl Jack hlavou.
"Já ti nevím... Asi mě prostě vytáčíš," mávl Matti rukou. "Ale víš, já nemám v plánu odejít."
"Tak to tě budu muset donutit!"
Jackovo tělo náhle vyrazilo kupředu. Zuřivě se vrhl na Matthaua. Škrábal. Kousal.
"Japo, přestaň!" okřikla jsem ho a pracně Matthaua osvobodil. Jack nepřestával zuřit.
"Víš, Jackie, možná bys měl zvážit návštěvu odborníka," poznamenal Matti a upravil si pomačkanou bundu. "Ta tvoje agresivita se ti začíná vymykat."
Pak drze vešel do budovy.
"Já ho nenávidím. Já ho tak nenávidím..." vzlykl Japa.
Jemně jsem ho vzal kolem ramen a vedl do naší šatny. Sakra, Matti ho sem přišel trápit. I když, byla tu ještě jedna možnost. Že se svým velmi svérázným způsobem o něco snaží...
Žádné komentáře:
Okomentovat