Ještě jedno překvapení
nás před koncertem čekalo. Dorazila Kukko. Naším údělem bylo nejprve si
poslechnout Jonneho kázání o tom, že ve svém stavu by neměla nikam
cestovat a už vůbec by se neměla vystavovat takovému hluku, jaký tu
zaručeně bude. A následně jsme měli tu čest pozorovat, jak se něžně
oždibují a ocumlávají. Ani jednomu z nás to nevadilo. Bylo dobře, že ti
dva byli spolu. Popravdě se nám všem hodně ulevilo.
Pokud jde o koncert samotný, probíhal v naprosté a dokonalé pohodě. Japa, Matti i Kukko vystoupení sledovali ze zákulisí. Jenže Japa a Kukko stáli na mé straně (a tu během tohohle vystoupení Jonne navštěvoval až podezřele často), zatímco Matti na té Larryho. Pak přišla TA písnička. Broken - Hearted.
"A tuhle píseň chci věnovat někomu, kdo pro mě znamená všechno na světě," zamumlal Jonne do mikrofonu. "Moje Kukko. Miluju tě, děťátko. Pojď ke mně..."
Zdvořile jsem uvolnil cestu dívce, která opravdu mířila k Jonnemu na pódium. Usmál jsem se a podíval se za ní. Schoulila se Jonnemu do náruče a on začal zpívat. Věděl jsem, že je to pro ni, jen pro ni. Ale něco mi stejně přišlo zvláštní. Po pár okamžicích jsem na to přišel. Matthau nebyl na svém místě!
Trhl jsem hlavou tam, kde měl stát Japa. Matthau byl teď vedle něj, Jack ho ovšem okázale ignoroval. Tak to bylo celou první sloku.
Refrén. Mattiho ruka se váhavě dotkla té Japovy, která byla částečně v kapse kalhot svého vlastníka.
Druhá sloka. Jack se na Mattiho zmateně dívá.
Refrén. Matti Japu hladí po tváři, Japa se zcela poddává jeho dotyku. Matti něco říká, netuším co. Japa odpovídá. Matthau mu otírá slzy z tváří.
Sólo. Moje sólo. V tu chvíli jsem nevnímal. Popošel jsem dopředu, přímo doprostřed pódia. Jonne s Kukko se bezostyšně líbali. Jako vždycky během téhle pasáže TÉHLE písně mě zaplavila vlna emocí. Ale dnes to bylo jiné než jindy. Před očima jsem měl jediné - Millinu tvář. Pak mi to náhle došlo. Kašlu na trápení s láskou, chci být s ní. Všechno, co by se mohlo stát špatného, bude vyrovnáno tím štěstím.
Jeden rychlý pohled vpravo. Jackovy a Mattiho rty se právě spojily v něžném polibku. Kukko a Jonne si nepřestávali projevovat náklonnost. Být tak šťastný, to jsem chtěl. Nikdo nemůže žít se zlomeným srdcem...
Sólo skončilo. A písnička se také chýlila ke svému závěru. Japa byl opřený o Mattiho, který ho pevně svíral v náručí. Až na tu dálku jsem viděl, jak se oba třesou vzlyky. Nepochyboval jsem, že pláčou štěstím.
Rozhodl jsem se. Až se vrátíme do Tampere, půjdu rovnou domů. A ráno zavolám Millu. Požádám ji o to, o co jsem ji požádat chtěl.
A řeknu, že ji miluju...
Pokud jde o koncert samotný, probíhal v naprosté a dokonalé pohodě. Japa, Matti i Kukko vystoupení sledovali ze zákulisí. Jenže Japa a Kukko stáli na mé straně (a tu během tohohle vystoupení Jonne navštěvoval až podezřele často), zatímco Matti na té Larryho. Pak přišla TA písnička. Broken - Hearted.
"A tuhle píseň chci věnovat někomu, kdo pro mě znamená všechno na světě," zamumlal Jonne do mikrofonu. "Moje Kukko. Miluju tě, děťátko. Pojď ke mně..."
Zdvořile jsem uvolnil cestu dívce, která opravdu mířila k Jonnemu na pódium. Usmál jsem se a podíval se za ní. Schoulila se Jonnemu do náruče a on začal zpívat. Věděl jsem, že je to pro ni, jen pro ni. Ale něco mi stejně přišlo zvláštní. Po pár okamžicích jsem na to přišel. Matthau nebyl na svém místě!
Trhl jsem hlavou tam, kde měl stát Japa. Matthau byl teď vedle něj, Jack ho ovšem okázale ignoroval. Tak to bylo celou první sloku.
Refrén. Mattiho ruka se váhavě dotkla té Japovy, která byla částečně v kapse kalhot svého vlastníka.
Druhá sloka. Jack se na Mattiho zmateně dívá.
Refrén. Matti Japu hladí po tváři, Japa se zcela poddává jeho dotyku. Matti něco říká, netuším co. Japa odpovídá. Matthau mu otírá slzy z tváří.
Sólo. Moje sólo. V tu chvíli jsem nevnímal. Popošel jsem dopředu, přímo doprostřed pódia. Jonne s Kukko se bezostyšně líbali. Jako vždycky během téhle pasáže TÉHLE písně mě zaplavila vlna emocí. Ale dnes to bylo jiné než jindy. Před očima jsem měl jediné - Millinu tvář. Pak mi to náhle došlo. Kašlu na trápení s láskou, chci být s ní. Všechno, co by se mohlo stát špatného, bude vyrovnáno tím štěstím.
Jeden rychlý pohled vpravo. Jackovy a Mattiho rty se právě spojily v něžném polibku. Kukko a Jonne si nepřestávali projevovat náklonnost. Být tak šťastný, to jsem chtěl. Nikdo nemůže žít se zlomeným srdcem...
Sólo skončilo. A písnička se také chýlila ke svému závěru. Japa byl opřený o Mattiho, který ho pevně svíral v náručí. Až na tu dálku jsem viděl, jak se oba třesou vzlyky. Nepochyboval jsem, že pláčou štěstím.
Rozhodl jsem se. Až se vrátíme do Tampere, půjdu rovnou domů. A ráno zavolám Millu. Požádám ji o to, o co jsem ji požádat chtěl.
A řeknu, že ji miluju...
Žádné komentáře:
Okomentovat