Opatrně
jsem nakoukl do Camillina pokojíku. Moje holčička seděla na posteli, na
klíně kytaru, jazyk soustředěně vystrčený... Brnkala nějakou
jednoduchou melodii. Byl jsem tak pyšný. Ona bude ženskej kytarovej mág!
Bude hrát v nejlepší skupině a dobude svět! A ty, Kristiane, to budeš
prožívat s ní jen v případě, že k ní teď půjdeš a promluvíte si.
"Ca... Camillko?" oslovil jsem ji. Hlas se mi zadrhával v krku, když jsem ji tak pozoroval. Ale mojí odpovědí bylo jen další drnkání strun.
Přešel jsem k ní, uchopil její tvář do svých dlaní, donutil ji, aby se na mě podívala. Ale ona cukla.
"Cami, prosím," špitl jsem. Sevřel jsem ruku, která se míhala po strunách. Vytrhla se a otočila se ke mně zády.
Do očí se mi hrnuly slzy. Sedl jsem si za ni na postel a zezadu ji objal. Začal jsem ji líbat do vlasů. Plakal jsem a mé slzy dopadaly na její záda.
"Prosím, mrško," zajíkl jsem se. "Netrucuj. Mrško, je mi to tak líto!"
Zvuk strun utichl. Vymanila se z mého sevření, ale jen aby odložila svou maličkou kytaru a pevně se ke mně přitiskla. Jejím tělíčkem otřásaly tiché vzlyky.
"Mám tě moc rád, mrško moje." Hladil jsem ji po zádech a ona se pomalu uklidňovala. Její tvář se něžně otírala o mé tričko, v tu chvíli už promáčené jejími slzami.
"Pokud se nepřevlíkneš, tak nastydneš a umřeš," zamumlala a silně popotáhla.
"Pokud se nevysmrkáš, tak dostaneš pohlavek," poznamenal jsem a vytáhl z kapsy balíček papírových kapesníčků a jeden jí přiložil k nosu. Důkladně do něj zatroubila.
"Máš mě rád, tatínku?" zahuhňala, kapesník stále u obličeje.
"To už jsem ti řekl, princezno," usmál jsem se a jemně jí otřel nosík. "Miluju tě jako nic na světě. Jsi moje sluníčko. A nechtěl jsem na tebe křičet. Omlouvám se..."
"Mám tě ráda, tatí," špitla.
"Tobě máma nemyla vlásky?" napadlo mě, když jsem ji rukou pohladil po hlavě.
"Chtěla včera," zamumlala. "Ale večer byla s milencem a nestihla to."
"S milencem?!" zamrkal jsem šokovaně.
"Nevíš, co je to milenec?" podívala se na mě. "To je přece chlap, se kterým má ženská sex. A nebo i chlap může mít milence, ale to jsou potom teplouši. Jako strejda Japa."
Cítil jsem, jak se mi krev stahuje z obličeje, jen aby se vzápětí nahrnula zpět nahoru a dodala mým tvářím sytě červený odstín.
"Tohle ti říkala máma?" zeptal jsem se nakonec.
Kývla. "A jestli ty budeš dál střídat milenky, tak dostaneš AIDS a umřeš."
"No, broučku..." povzdychl jsem si.
"A abys věděl, tak já VÍM, co je sex na jednu noc! Máma se o tom přede mnou bavila s tetou Karin!" pochlubila se Cami.
"No super. Jak se zdá, tatínek si bude muset s maminkou vážně promluvit," zavrčel jsem.
"Ale nebudeš zase křičet, že ne?" cukla sebou.
"Neboj, Cami," ujistila ji Milla. Ani nevím, jak dlouho nás od těch dveří pozorovala, ale podle jejího výrazu to bylo dlouho. "Táta už křičet určitě nebude."
Cami odtrhla pohled od její postavy a zvědavě se na mě zadívala. Usmál jsem se a lehce zavrtěl hlavou. To byl slib. Slib, že táta opravdu nebude křičet.
"Ca... Camillko?" oslovil jsem ji. Hlas se mi zadrhával v krku, když jsem ji tak pozoroval. Ale mojí odpovědí bylo jen další drnkání strun.
Přešel jsem k ní, uchopil její tvář do svých dlaní, donutil ji, aby se na mě podívala. Ale ona cukla.
"Cami, prosím," špitl jsem. Sevřel jsem ruku, která se míhala po strunách. Vytrhla se a otočila se ke mně zády.
Do očí se mi hrnuly slzy. Sedl jsem si za ni na postel a zezadu ji objal. Začal jsem ji líbat do vlasů. Plakal jsem a mé slzy dopadaly na její záda.
"Prosím, mrško," zajíkl jsem se. "Netrucuj. Mrško, je mi to tak líto!"
Zvuk strun utichl. Vymanila se z mého sevření, ale jen aby odložila svou maličkou kytaru a pevně se ke mně přitiskla. Jejím tělíčkem otřásaly tiché vzlyky.
"Mám tě moc rád, mrško moje." Hladil jsem ji po zádech a ona se pomalu uklidňovala. Její tvář se něžně otírala o mé tričko, v tu chvíli už promáčené jejími slzami.
"Pokud se nepřevlíkneš, tak nastydneš a umřeš," zamumlala a silně popotáhla.
"Pokud se nevysmrkáš, tak dostaneš pohlavek," poznamenal jsem a vytáhl z kapsy balíček papírových kapesníčků a jeden jí přiložil k nosu. Důkladně do něj zatroubila.
"Máš mě rád, tatínku?" zahuhňala, kapesník stále u obličeje.
"To už jsem ti řekl, princezno," usmál jsem se a jemně jí otřel nosík. "Miluju tě jako nic na světě. Jsi moje sluníčko. A nechtěl jsem na tebe křičet. Omlouvám se..."
"Mám tě ráda, tatí," špitla.
"Tobě máma nemyla vlásky?" napadlo mě, když jsem ji rukou pohladil po hlavě.
"Chtěla včera," zamumlala. "Ale večer byla s milencem a nestihla to."
"S milencem?!" zamrkal jsem šokovaně.
"Nevíš, co je to milenec?" podívala se na mě. "To je přece chlap, se kterým má ženská sex. A nebo i chlap může mít milence, ale to jsou potom teplouši. Jako strejda Japa."
Cítil jsem, jak se mi krev stahuje z obličeje, jen aby se vzápětí nahrnula zpět nahoru a dodala mým tvářím sytě červený odstín.
"Tohle ti říkala máma?" zeptal jsem se nakonec.
Kývla. "A jestli ty budeš dál střídat milenky, tak dostaneš AIDS a umřeš."
"No, broučku..." povzdychl jsem si.
"A abys věděl, tak já VÍM, co je sex na jednu noc! Máma se o tom přede mnou bavila s tetou Karin!" pochlubila se Cami.
"No super. Jak se zdá, tatínek si bude muset s maminkou vážně promluvit," zavrčel jsem.
"Ale nebudeš zase křičet, že ne?" cukla sebou.
"Neboj, Cami," ujistila ji Milla. Ani nevím, jak dlouho nás od těch dveří pozorovala, ale podle jejího výrazu to bylo dlouho. "Táta už křičet určitě nebude."
Cami odtrhla pohled od její postavy a zvědavě se na mě zadívala. Usmál jsem se a lehce zavrtěl hlavou. To byl slib. Slib, že táta opravdu nebude křičet.
Žádné komentáře:
Okomentovat