"Ach, bože..."
"Ale no tak. Víš, že mám radši, když mi říkáš JUKKO."
"Nemysli si, že jsi vtipnej."
"Nemyslím."
"Fajn. Protože nejsi."
"Juhí, jsi takhle po ránu nějak protivnej."
"Div se mi!"
"Nedivím."
"Ale vypadá to, jako by ses divil."
"Po tom, v jakým stavu jsi včera přišel domů?"
"Nepamatuju si, jak jsem přišel..."
"A přesně o tom mluvím, prdelinko."
"Ach. Byl jsem hodně opilej?"
"Už ses zkusil pohnout?"
"Ne, ještě ne."
"Tak až to uděláš, poznáš, jak moc opilej jsi byl."
"Fajn, tak... BOŽE..."
"Ano, Juhínku, hodně opilej."
"Ježiš..."
"Christus. Těsně vedle."
"Můžu umřít? PROSÍM?"
"Ani na to nemysli!"
"A uzdravíš mě, když jsi Christus?"
"Počítá se do uzdravení to, že ti podám vodu s aspirinem?"
"ANO!"
"Fajn. Protože tu zrovna NÁHODOU jednu..."
"DEJ TO SEM!"
"Hele, koťátko, neutop se v tom!"
"Ach, bože, to je nádhera...."
"Lásko, nechci ti kazit iluze, ale teď to ještě rozhodně nemohlo zabrat."
"Neměli bysme víc vody? Cejtím se jako Sahara!"
"Jo, vzal jsem sem celou lahev. Počkej, naleju-"
"!!!"
"Aha. Chápu. Napiješ se z lahve."
"..."
"Lásko, slyšel jsi o tý ženský, která najednou vypila hrozně moc vody a UMŘELA?"
"...?"
"Jo, tím ti říkám, že to máš položit!"
"Ale já jsem hrozně VYPRAHLEJ!"
"Což je zvláštní, vzhledem k tomu, jak jsi včera nasával!"
"Tohle bylo ošklivý, Jukkí."
"Já vím. Ale rozhodně se za to nemíním STYDĚT!"
"Jsi zlej."
"Áno, Japí."
"!!!"
"Mimochodem, včera, když ses vrátil, jsi blábolil něco, co mě nesmírně zaujalo."
"Vážně? Co to bylo?"
"No, něco o tom, že kolem tebe poletujou víly."
"VÍLY?"
"Ehm, ano. Prej jedna se zelenejma vlasama, jedna se zlatejma, s čistě bílejma, s tmavě červenejma, blonďatejma, světle hnědejma..."
"Ach, kurva..."
"Proč mám pocit, že jsi halucinoval víly veškerýho alkoholu, co jsi včera večer vypil, Juhano Jakonene?"
"Protože jsem HALUCINOVAL víly veškerýho alkoholu, co jsem včera vypil, Jukko Mikkonene? Sakra, ale když tak o tom mluvíš, tak si vzpomínám. Zvlášť ta bělovlasá byla pěkná MRCHA!"
"Proč jen mám pocit, že to byla vodka?"
"Jo. Byla. Bože, tý bylo zdaleka nejvíc..."
"A ta zelená byla..."
"Absinth, samozřejmě. Ale ta byla jen maličká... Bože, mě bolí hlava. Mnohem víc, když na to myslím. Můžu dostat tu vodu?"
"Maximálně skleničku."
"Aspoň něco..."
"..."
"Sakra... My pili i růžový víno?"
"To se ptáš MĚ?"
"Já nevím, třeba jsem se zmínil. Ale... Asi jo, protože si... jasně vzpomínám na jednu HODNĚ otravnou růžovou vílu..."
"..."
"Ale je zvláštní, že na rozdíl od těch ostatních tahle měla růžový oblečení a ne vlasy..."
"!!!"
"A na rozdíl od těch ostatních mlela o tom, že jsem se zase ztřískal jako dobytek, že jestli to udělám ještě jednou, tak mě vyhodí a... ehm..."
"!!!"
"Pusinečko, ty jsi měl včera večer na sobě tu svou KOUZELNOU růžovou košili?"
"Ano, přesně tak."
"A růžový tepláčky?"
"Ano, Juho."
"Ehm, a když ti řeknu, že jsi byl okouzlující..."
"Tak ti to už ani NÁHODOU neuvěřím!"
"Ale... JUKKÍ..."
"Ne!"
"Vílo moje překrásná..."
"Přestaň, povídám ti!"
"Jukkísenku, pusinečko..."
"Víš, že když se takhle koukáš, tak ti neodolám."
"Vážně, vílo?"
"Hej! Vyndej tu ruku z mejch kalhot!"
"A proč? Pusinečko moje."
"Prdelko? Já myslel, že tě bolí hlava..."
Žádné komentáře:
Okomentovat