Autor: Arvari
Žánr: slash
Přístupnost: NC-17, ale víceméně jen pro jistotu
Postavy: Jonne Aaron, Tommi Liimatainen, Tender Rexx
Shrnutí: Jonne se nechtěně stane svědkem jednání mezi jistým manažerem a jistým bubeníkem jisté skupiny...
Počet slov: 984
Poznámka: Nic nevím, nikoho neznám, nikdy se nestalo, ačkoliv... Nikdy neříkej nikdy...
Žánr: slash
Přístupnost: NC-17, ale víceméně jen pro jistotu
Postavy: Jonne Aaron, Tommi Liimatainen, Tender Rexx
Shrnutí: Jonne se nechtěně stane svědkem jednání mezi jistým manažerem a jistým bubeníkem jisté skupiny...
Počet slov: 984
Poznámka: Nic nevím, nikoho neznám, nikdy se nestalo, ačkoliv... Nikdy neříkej nikdy...
Štíhlý
blonďák pomalu stoupal po otravných schodech, přičemž téměř neustále
proklínal svého bratra za jeho potřebu všem vštěpovat nutnost aspoň
občas sportovat a z toho plynoucí pořízení si kanceláře v domě BEZ
VÝTAHU. A k tomu ve čtvrtém patře zmíněného domu.
Když konečně stanul přede dveřmi, ke kterým měl namířeno, byl celý rudý, zpocený a zadýchaný. Natáhl ruku, ale klika mu přímo před ní ucukla, když se dveře otevřely.
Jonne vzdychl a ruku zase spustil. Stála před ním postarší žena, Tommiho sekretářka.
"Ahoj," pozdravil Jonne. "Doufám, že Tommi ještě JE u sebe! Měl jsem ho vyzvednout, jdeme na večeři k mámě..."
"Má ještě jednání," odkašlala si opatrně. "Počkej na něj."
"Jednání? Ale už takhle jdeme pozdě!"
"Obávám se, že se bohužel ještě pár minut zdržíte."
"Fajn. Prostě fajn..." frkl Jonne a vešel do kanceláře vyhrazené pro Tommiho sekretářku. Svalil se do koženého křesílka, které bylo určené pro návštěvy, co musí, stejně jako teď blonďák, čekat na audienci u ctěného pana Liimatainena, a tlumeně vzdychl.
Uběhla sotva minuta, když si Jonne začal netrpělivě poklepávat nohou.
Uběhlo dalších dvacet vteřin, když začal studovat strukturu stropu.
A uběhlo dalších třináct a půl vteřiny, když se z Tommiho kanceláře ozval tichý sten.
Jonneho modré oči byly v tu ránu dokořán. Myslel, že se přeslechl. DOUFAL, že se přeslechl.
Veškeré jeho naděje byly zadupány do země jen o okamžik později, když se ozvalo další zasténání. A i když ho takhle pořádně nikdy neslyšel, Jonne poznal hlas svého bratra.
Cosi v jeho hlavě začalo poskakovat a křičet, aby odsud vypadl a vrátil se tak za čtvrt hodinky.
Další cosi, podstatně větší a přesvědčivější, mu sladce našeptávalo, že když tu zůstane, bude se mu to, co uslyší, patrně velmi líbit... Nebo aspoň bude mít něco, čím bude moct Tommiho nenápadně vydírat.
Jen na moment Jonne zauvažoval. Pak pomalu vstal a co nejtišeji došel ke dveřím samotné Tommiho kanceláře. Stiskl kliku. Ani nedýchal, když otevíral.
Až ve chvíli, kdy jeho pohled padl na Tommiho stůl, si Jonne uvědomil jednu velmi, velmi zásadní skutečnost.
Jeho bratr byl GAY!
A teď se Jonne Liimatainen vytřeštěně díval na svého nahého bratra ležícího na stole, jeho dlouhé blonďaté vlasy spadající přes okraj zmíněného kusu nábytku, tahajícího za blonďaté vlasy upravené do skutečně prapodivného...
Jonneho čelist poklesla, když jeho mozku došlo, kdo to jeho bratra právě velmi aktivně kouří.
A právě teď sledoval, jak po Tommiho mimořádně hlasitém vzdychnutí Tender Rexx zvedá hlavu a zářivě se usmívá, načež stahuje svoje kalhoty, které už byly povolené, leze na stůl a, s očima slastně zavřenýma a ústy pootevřenými, nasedá na Tommiho penis, načež téměř okamžitě začíná lehce kroužit boky.
"Panebože, Tendy, ty magore," zavzdychal Tommi. "Vždyť jsi ani nebyl-"
"Jsi prostě chlap, Tommi," zazubil se Tender. "Ani nevíš, co stíhám dělat, zatímco tě kouřím..."
"Ach tak..." pochopil Tommi. "Tak to je potom v pořádku. Jen pokračuj..."
"Ach, moc rád, Tommíku..." zasténal Tender. "Ale nejdřív..."
"Co? Kurva, co?" zakňučel Tommi, když Tenderovy boky opsaly velmi pomalý kroužek.
"Dostanu víc peněz z alb?" kousl se Tender do rtu.
"O tom si musíš promluvit s Wildem!"
"Ale Wilde tu není, Tommi. Jsi tu jen ty. A já momentálně vyjednávám s tebou. Koneckonců, ty máš naši nahrávací smlouvu..."
"Ty parchante. Ty zkurvenej vypočítavej parchante."
Najednou Tender zvedl hlavu. Jeho oči se na okamžik setkaly z těmi Jonneho.
Tak, a je to v prdeli, pomyslel si Jonne.
Ale Tender se nevyděsil. Dokonce na sobě nedal ani nic znát, pokud to dávání znát nespočívalo v tom, že se kousl do vlastního ukazováčku, zase zakroužil boky a zasténal s očima upřenýma na blonďatého zpěváka.
"Tak co, Tommi?" zavzdychal.
"Fajn. Fajn, vyhrál jsi!" vyrazil ze sebe Tommi. "I kdybych ti měl ty peníze dávat ze svýho! Tak už začni pořádně-"
"Hm, kdepak," zaculil se Tender. "Byl bych radši, kdybys mě položil na stůl... a pořádně... mě... ošukal..."
Poslední slova už řekl tak potichu, že si je Jonne napůl jen domýšlel. I když to nebylo zase až tak těžké.
A ve chvíli, kdy se Tender z Tommiho nadzvedl jen proto, aby vzápětí mohl ulehnout na stůl a doširoka roztáhnout nohy, se Jonne rozhodl, že je čas vyklidit pole.
Zavřel za sebou dveře a vrátil se na své místo v pohodlném křesílku.
O pět minut a spoustu sténání a výkřiků později konečně hluk v Tommiho kanceláři utichl. Jonne si zhluboka oddychl.
Chvíli byl naprostý klid.
Pak Jonne zaslechl tlumený smích svého bratra, následovaný tichým mumláním.
Následoval šramot a kroky. Dveře kanceláře se otevřely. Stál v nich Tommi, zpocený, rudý a rozcuchaný.
"Jonne Liimatainene!" zařval.
"Když dovolíš," vstal Jonne z křesílka, "pokud tu má být někdo pohoršen, jsem to JÁ. Přijdu sem ve víře, že mě čekáš, a dorazím právě včas na to, abych viděl, jak si to s někým rozdáváš! A navíc zjistím, že se dáš jednoduše uplatit sexem. Co mám asi dělat, když jsem tvůj BRATR a HETEROSEXUÁL, pročež nemám možnost vyšoustat si lepší podmínky, hm?"
Tommi zamrkal, zatímco se jeho sexem omámený mozek snažil zpracovat Jonneho proslov. Když už byl skoro u konce, objevil se za manažerem i jeho velmi nedávný milenec.
"Ale Jonne... Jak myslíš, že se stalo, že jsi nahrával v Americe?" zašklebil se.
"MLČ!" okřikl ho okamžitě Tommi.
"No DOVOL!" vytřeštil Jonne oči. "Já s Tommim rozhodně NESPAL!"
"Ty s ním ne," zazubil se Tender. "Ale Tommi s vaším producentem... Ach, to už je tolik? No, musím běžet. Mějte se hezky. Tommi, nezapomeň na svůj slib! Pa, zlatíčko..."
S tím Tommiho krátce políbil na rty a urychleně, nicméně stále poměrně elegantně opustil kancelář.
Jonne se zhluboka nadechl, založil ruce v bok a vražedně se na svého bratra zadíval.
"TY JSI ŠUKAL S PRODUCENTEM?!"
Tommi protočil panenky.
"Víš co? Vezmu si bundu. Promluvíme si o tom cestou k našim..."
Když konečně stanul přede dveřmi, ke kterým měl namířeno, byl celý rudý, zpocený a zadýchaný. Natáhl ruku, ale klika mu přímo před ní ucukla, když se dveře otevřely.
Jonne vzdychl a ruku zase spustil. Stála před ním postarší žena, Tommiho sekretářka.
"Ahoj," pozdravil Jonne. "Doufám, že Tommi ještě JE u sebe! Měl jsem ho vyzvednout, jdeme na večeři k mámě..."
"Má ještě jednání," odkašlala si opatrně. "Počkej na něj."
"Jednání? Ale už takhle jdeme pozdě!"
"Obávám se, že se bohužel ještě pár minut zdržíte."
"Fajn. Prostě fajn..." frkl Jonne a vešel do kanceláře vyhrazené pro Tommiho sekretářku. Svalil se do koženého křesílka, které bylo určené pro návštěvy, co musí, stejně jako teď blonďák, čekat na audienci u ctěného pana Liimatainena, a tlumeně vzdychl.
Uběhla sotva minuta, když si Jonne začal netrpělivě poklepávat nohou.
Uběhlo dalších dvacet vteřin, když začal studovat strukturu stropu.
A uběhlo dalších třináct a půl vteřiny, když se z Tommiho kanceláře ozval tichý sten.
Jonneho modré oči byly v tu ránu dokořán. Myslel, že se přeslechl. DOUFAL, že se přeslechl.
Veškeré jeho naděje byly zadupány do země jen o okamžik později, když se ozvalo další zasténání. A i když ho takhle pořádně nikdy neslyšel, Jonne poznal hlas svého bratra.
Cosi v jeho hlavě začalo poskakovat a křičet, aby odsud vypadl a vrátil se tak za čtvrt hodinky.
Další cosi, podstatně větší a přesvědčivější, mu sladce našeptávalo, že když tu zůstane, bude se mu to, co uslyší, patrně velmi líbit... Nebo aspoň bude mít něco, čím bude moct Tommiho nenápadně vydírat.
Jen na moment Jonne zauvažoval. Pak pomalu vstal a co nejtišeji došel ke dveřím samotné Tommiho kanceláře. Stiskl kliku. Ani nedýchal, když otevíral.
Až ve chvíli, kdy jeho pohled padl na Tommiho stůl, si Jonne uvědomil jednu velmi, velmi zásadní skutečnost.
Jeho bratr byl GAY!
A teď se Jonne Liimatainen vytřeštěně díval na svého nahého bratra ležícího na stole, jeho dlouhé blonďaté vlasy spadající přes okraj zmíněného kusu nábytku, tahajícího za blonďaté vlasy upravené do skutečně prapodivného...
Jonneho čelist poklesla, když jeho mozku došlo, kdo to jeho bratra právě velmi aktivně kouří.
A právě teď sledoval, jak po Tommiho mimořádně hlasitém vzdychnutí Tender Rexx zvedá hlavu a zářivě se usmívá, načež stahuje svoje kalhoty, které už byly povolené, leze na stůl a, s očima slastně zavřenýma a ústy pootevřenými, nasedá na Tommiho penis, načež téměř okamžitě začíná lehce kroužit boky.
"Panebože, Tendy, ty magore," zavzdychal Tommi. "Vždyť jsi ani nebyl-"
"Jsi prostě chlap, Tommi," zazubil se Tender. "Ani nevíš, co stíhám dělat, zatímco tě kouřím..."
"Ach tak..." pochopil Tommi. "Tak to je potom v pořádku. Jen pokračuj..."
"Ach, moc rád, Tommíku..." zasténal Tender. "Ale nejdřív..."
"Co? Kurva, co?" zakňučel Tommi, když Tenderovy boky opsaly velmi pomalý kroužek.
"Dostanu víc peněz z alb?" kousl se Tender do rtu.
"O tom si musíš promluvit s Wildem!"
"Ale Wilde tu není, Tommi. Jsi tu jen ty. A já momentálně vyjednávám s tebou. Koneckonců, ty máš naši nahrávací smlouvu..."
"Ty parchante. Ty zkurvenej vypočítavej parchante."
Najednou Tender zvedl hlavu. Jeho oči se na okamžik setkaly z těmi Jonneho.
Tak, a je to v prdeli, pomyslel si Jonne.
Ale Tender se nevyděsil. Dokonce na sobě nedal ani nic znát, pokud to dávání znát nespočívalo v tom, že se kousl do vlastního ukazováčku, zase zakroužil boky a zasténal s očima upřenýma na blonďatého zpěváka.
"Tak co, Tommi?" zavzdychal.
"Fajn. Fajn, vyhrál jsi!" vyrazil ze sebe Tommi. "I kdybych ti měl ty peníze dávat ze svýho! Tak už začni pořádně-"
"Hm, kdepak," zaculil se Tender. "Byl bych radši, kdybys mě položil na stůl... a pořádně... mě... ošukal..."
Poslední slova už řekl tak potichu, že si je Jonne napůl jen domýšlel. I když to nebylo zase až tak těžké.
A ve chvíli, kdy se Tender z Tommiho nadzvedl jen proto, aby vzápětí mohl ulehnout na stůl a doširoka roztáhnout nohy, se Jonne rozhodl, že je čas vyklidit pole.
Zavřel za sebou dveře a vrátil se na své místo v pohodlném křesílku.
O pět minut a spoustu sténání a výkřiků později konečně hluk v Tommiho kanceláři utichl. Jonne si zhluboka oddychl.
Chvíli byl naprostý klid.
Pak Jonne zaslechl tlumený smích svého bratra, následovaný tichým mumláním.
Následoval šramot a kroky. Dveře kanceláře se otevřely. Stál v nich Tommi, zpocený, rudý a rozcuchaný.
"Jonne Liimatainene!" zařval.
"Když dovolíš," vstal Jonne z křesílka, "pokud tu má být někdo pohoršen, jsem to JÁ. Přijdu sem ve víře, že mě čekáš, a dorazím právě včas na to, abych viděl, jak si to s někým rozdáváš! A navíc zjistím, že se dáš jednoduše uplatit sexem. Co mám asi dělat, když jsem tvůj BRATR a HETEROSEXUÁL, pročež nemám možnost vyšoustat si lepší podmínky, hm?"
Tommi zamrkal, zatímco se jeho sexem omámený mozek snažil zpracovat Jonneho proslov. Když už byl skoro u konce, objevil se za manažerem i jeho velmi nedávný milenec.
"Ale Jonne... Jak myslíš, že se stalo, že jsi nahrával v Americe?" zašklebil se.
"MLČ!" okřikl ho okamžitě Tommi.
"No DOVOL!" vytřeštil Jonne oči. "Já s Tommim rozhodně NESPAL!"
"Ty s ním ne," zazubil se Tender. "Ale Tommi s vaším producentem... Ach, to už je tolik? No, musím běžet. Mějte se hezky. Tommi, nezapomeň na svůj slib! Pa, zlatíčko..."
S tím Tommiho krátce políbil na rty a urychleně, nicméně stále poměrně elegantně opustil kancelář.
Jonne se zhluboka nadechl, založil ruce v bok a vražedně se na svého bratra zadíval.
"TY JSI ŠUKAL S PRODUCENTEM?!"
Tommi protočil panenky.
"Víš co? Vezmu si bundu. Promluvíme si o tom cestou k našim..."
Žádné komentáře:
Okomentovat