neděle 5. května 2013

Romeo and Juliet 18/31

Dnešní kapitola je poněkud kratší, ale jsem si jistá, že mi to odpustíte. Příští bude ještě horší. Ehm... Každopádně, kdybyste nevěděli, o jakého Johannese se jedná, jeho příjemní je Laitila. To jen pro upřesnění...


Jann Wilde si povzdychl a opřel se o zeď v tom nejzapadlejším koutě toho nejzapadlejšího helsinského baru. Vzal skleničku ginu s tonicem a zavřel oči.
Jeho rty se sevřely kolem sytě růžového brčka a nasály trochu průzračné tekutiny.
Hlavou mu vířily tisíce myšlenek, a Jann by dal cokoliv za to, aby ten alkohol eliminoval aspoň pár z nich. Jmenovitě tu na to, co se celý den děje s Jonnem, a jestli už ho hledají za vraždu Sira Christuse. A jestli už Tommi ví o svatbě, a on má tudíž v patách policii A Tommiho Liimatainena. Přičemž to druhé by bylo stokrát horší.
Zrovna ve chvíli, kdy se veškerý alkohol přemístil do Jannova žaludku a plánoval vyrazit na cestu po krevním oběhu, se na židli proti zpěvákovi posadil muž s tmavě blond vlasy.
"Ahoj, Wilďáku," pozdravil.
"Johannesi," otevřel Jann oči. "Našel jsi mě."
"Nakonec jo," naklonil Johannes hlavu. "Jak dlouho tady sedíš?"
"No... Kolem dvaceti minut?"
"Co?" zamrkal Johannes. "Ten mail byl tři hodiny starej už ve chvíli, kdy jsem ho našel!"
"Jo, já vím.ale z tý internetový kavárny jsemmusel jít VELKOU oklikou, pro případ, že by mě sledovali!"
"Pardon, ale z toho mailu by se nedalo vyčíst, kam míříš?"
"Víš co, Johannesi?" frkl Jann. "Jdi do háje."
"Tak by ses neměl chovat k lidem, co ti nesou žhavý novinky."
"Něco s Jonnem?!" vytřeštil Jann oči.
"Ne. Ale ani s nikým jiným z Negative."
"Tím chceš říct CO?"
"Janne..." olízl si Johannes rty. "Christus žije. Je v naprostým pořádku. Stejně jako Robin, mimochodem."
"CO?!" zaječel Jann.
"Nikde na netu není ani SLOVO o jejich smrti."
"A-ale..." vydechl Jann a zvedl se ze sedačky. "To přece znamená, že..."
"Ani na to nemysli!" varoval ho Johannes. "Je jedenáct večer. Do Tampere ti už nic nepojede."
"JAK jsi věděl-"
"Pojď," vstal Johannes a popadl Janna za ruku. "Přes noc zůstaneš na mym gauči. A ráno si jeď klidně prvnim vlakem."
"A jak víš, že-"
"Mlč," protočil Johannes panenky. "A pojď."

Žádné komentáře:

Okomentovat